„Tato kniha vznikla na základě mého 'špatného' svědomí. Psal jsem už o spoustě věcí a lidech, ale nikdy o svatém Josemaríovi. Vděčím mu za povolání do Opus Dei a za kněžství. Byl to dluh pramenící z vděčnosti.“ Tak to popsal Fazio v rozhovoru s novinářkou Isabel Ramis, který měl v posluchárně Fundación Mapfre v Madridu.

Kniha 'Poslední romantik' byla vydána před několika měsíci nakladatelstvím Rialp a je už ve čtvrtém vydání. Fazio v knize zdůrazňuje, že poselství, které Escrivá hlásal, je beze zbytku aktuální, a že to, co se s časem mění, jsou okolnosti, do kterých je zasazené. Od té doby, co se 2. října 1928 zrodilo v Madridu Opus Dei, prošel význam takových základních pojmů jako je rodina, práce nebo rodičovství obrovským vývojem. „Jedna věc jsou rodiny v polovině XX. století, a druhá rodiny roku 2018“, řekl.

Poselství, že všichni křesťané jsou povolání ke svatosti, je nyní majetkem celé církve. V tomto smyslu připomněl Fazio apoštolskou exhortaci Gaudete et exsultate papeže Františka, ve které papež rozvádí různé způsoby, jak dosáhnout svatosti v každodenním životě.

„Všichni říkají, že jsme povoláni ke svatosti“, uvažuje Fazio, i když je mnoho těch, kdo radí, aby se ve světě podporovaly především formy odpovídající řeholnímu životu. „Na svatém Josemaríovi je nejvíce revoluční to, že svatost se uskutečňuje za těch okolností, ve kterých se člověk nachází“, zdůraznil Fazio.

Žít s nedokonalostmi

Tyto okolnosti se s průběhem času měnily a my se musíme postavit k nově vzniklé výzvě čelem. Fazio například v případě posvěcování prostřednictvím práce připomenul, že tato práce musí být dobře vykonaná, aby se dala nabídnout Bohu, ale že v současné společnosti „se lidé v důsledku perfekcionismu hroutí“, a „je třeba se naučit s nedokonalostmi žít“, pěstovat ctnosti jako je trpělivost a vědět, že to, co je nejlepší, je nepřítelem toho, co je jen dobré.

V současné situaci existuje navíc duch rivality a soutěživosti a dlouhý pracovní den, což adekvátní péči o rodinu ztěžuje. „Pokud by dnes svatý Josemaría mluvil o posvěcování práce, řekl by jim, 'ať pracují méně a domů ať přicházejí dříve'.

„Pokud by dnes svatý Josemaría mluvil o posvěcování práce, řekl by jim, 'ať pracují méně a domů ať přicházejí dříve'“, poukázal Mons. Fazio.

Tato nadměrná soustředěnost na práci způsobuje, že jeden z rodičů není přítomen vůbec. Fazio připomněl, že svatý Josemaría v roce 1931 objevil velikost božího synovství. Přesto „se dnes rodičovství nachází v krizi: rodiče jsou pánovití, násilničtí nebo jsou mimo domov“ a to ovlivňuje i to, jak křesťan boží synovství vnímá. A to samé se děje i s rodinou. „Dokonalá rodina neexistuje; všichni máme rodiny, kde se odehrávají dramata a tragédie“, poznamenává Fazio, který radí, že učení svatého Josemaríi „je třeba vložit do kontextu současné rodiny“.

Svoboda, abychom milovali

Název knihy je odvozen z několika slov zakladatele Opus Dei, kterými se označuje za 'posledního z romantiků', jenž je připraven položit život za obranu svobody každého člověka, jakými byli liberálové XIX. století. „Svoboda není možnost volby mezi Barçou a Madridem (fotbalová mužstva). Bez ní nemůžeme milovat. Bůh nás stvořil svobodnými, abychom milovali, a vlastní úkon lásky je odevzdání. Ježíš Kristus na kříži je ten, kdo toto žil v plnosti. Má-li křesťan pochopit, co znamená svoboda, musí se dívat právě tam.“

Svoboda se často chápe jen jako „dělat to, co chceme“. To ale paradoxně směřuje k otročení moci, požitků či bohatství. „Svoboda se musí obhajovat ve všech prostředích a to tak, že zlo utopíme v hojnosti dobra“, zdůraznil Fazio.

Na otázky novinářky Isabel Ramis obhajoval Fazio povinnosti křesťana XXI. století, který má být ve společnosti aktivní.

Na otázky novinářky Isabel Ramis obhajoval Fazio povinnosti křesťana XXI. století, který má být ve společnosti aktivní a zasazovat se o to, aby Kristova láska a svoboda vládla ve všech společenských prostředích. Dodal: „Jak by se změnil svět, kdyby význační politici, novináři, filmoví herci a podnikatelé byli opravdovými katolíky“.

Tato povinnost zušlechťovat společnost má vést křesťana k tomu, aby se zapojil do pomoci chudým a potřebným. „Toto je součástí ducha Opus Dei, protože je to i součástí ducha evangelia“, zdůraznil Fazio. Autor povzbudil účastníky, aby se zamysleli nad tím, co mohou udělat pro nejpotřebnější, ale zároveň poznamenal, že „prvotní chudí se nacházejí v našich domovech“ poukazujíc na množství osamělých, nemocných nebo potřebných, jež potřebují naše vřelé přijetí a doprovázení.