Rok 1830. Politická situace ve Francii, a hlavně mentalita lidí, se od Francouzské revoluce 1789 hodně změnila. Přesto je klima v zemi stále napjatější. Uprostřed těchto vnitřních proměn dává o sobě vědět hlas Panny Marie: přijďte k tomuto oltáři a dostanete mnoho milostí.

Naléhavé pozvání naší Matky při prvním zjevení v Rue du Bac přijaly milióny lidí různých kultur a původu, kteří poklekají u sochy Zázračné Panny Marie, v kapli v samotném středu hlavního města Francie.
Ale komu a proč se zjevila Panna Maria toho 19. července 1830? Kateřina Labouré by tehdy čtyřiadvacetiletá dívka a právě začala noviciát ve Společnosti Dcer křesťanské lásky, instituce založené svatým Vincencem z Pauly s posláním starat se o nemocné a staré lidi.
To co ji Panna Maria tentokrát řekla, zapsala Kateřina v roce 1876, několik měsíců před svou smrtí: Dobrý Bůh, dcero moje, tě chce pověřit posláním. Bude to příčinou mnoha soužení, ale zvládneš je, když budeš mít na paměti, že to děláš ke slávě Boží. Budou tě pronásledovat, ale moje milost ti nebude chybět, neměj strach. Uvidíš některé věci, které budeš muset vyjevit, ale já ti v modlitbě vnuknu, jak to udělat.
Časy jsou zlé. Na svět přijdou různá neštěstí.
Poselství Panny Marie naznačovalo nápravu: přijďte k tomuto oltáři. Zde se rozlijí milosti na všechny ty, kteří o ně budou prosit s důvěrou a zbožností. Vylijí se na velké i malé.

Během druhého zjevení 27. listopadu 1830, v sobotu, v předvečer první adventní neděle, uviděla Kateřina Pannu Marii, s oválem kolem ní a se zlatým nápisem: Ó, Maria, bez hříchu počatá, pros za nás, kteří se k tobě utíkáme. A prosba Panny Marie: podle tohoto vzoru nechej vyrazit medailku. Ti, kdo ji budou nosit, dosáhnou velkých milostí; milostí bude přemíra pro všechny, kdo budou mít důvěru.
První medailky se rozšiřovaly v květnu 1832 a plody na sebe nedaly dlouho čekat. Od této chvíle se přičítají Zázračné medailce -tak ji nazývá lidová zbožnost- mnohá obrácení a uzdravení.
Život Kateřiny je po těchto zjeveních nenápadný a skrytý. Čtyřicet šest let prožije v azylové nemocnici na předměstí Paříže, kde se ujímá těch nejobyčejnějších prací. Umírá 31. prosince 1876 v sedmdesáti letech. Pius XII. ji svatořečil 27. července 1947.

Svatý Josemaría a Zázračná medaile Panny Marie

Bůh vnukl svatému Josemaríovi Opus Dei při duchovních cvičení v domě Otců Paulínů vedle kostela známého pod jménem Zázračná medailka, na jednom rohu ulic Fernández de la Hoz a García de Paredes v Madridu.
Během svého života byl svatý Josemaría několikrát v Paříži, kde se pomodlil k Zázračné medailce v ulici Rue du Bac. Toto zasvěcení má spojitost s dvěma událostmi v historii Opus Dei.

Na svátek Zázračné medailky Panny Marie, 27. listopadu 1924, zemřel José Escrivá, otec svatého Josemaríi, potom co se pomodlil před obrazem, který měli v domě. Don José měl velkou zbožnost k Panně Marii, zvláště skrze Zázračnou medailku. Tuto zbožnost přijal svatý Josemaría od něho.
Rovněž 27. listopadu 1982 bylo zveřejněno povýšení Díla na osobní prelaturu. Mons. Javier Echevarría, který byl prelátem Opus Dei, se odkazoval při jedné příležitosti na spojitost těchto výročí: „Jako by nám Pán chtěl připomenout, že ve všech našich potřebách se musíme utíkat k Panně Marii, která je všemocná přímluvkyně. I při zjevné nemožnosti naší osobní svatosti -jsme ty i já, nic, ubohost, bláto-, se budeme obracet s naprostou důvěrou na naši nebeskou Matku“ (Dopis z 1. listopadu 1995).