18. května 2019 bylo v paláci Vistalegre v Madridu ve Španělsku odhaleno plátno s podobiznou nové blahoslavené: Guadalupe Ortiz de Landázuri, laické věřící Opus Dei.
Ve stejný den v 18:40 hodin v Santiagu de Chile přijal lékař Ángel Blanco telefonát od přítele své dcery Veroniky, který mu sdělil, že od 16:00 hodin ztratili její stopu na moři a hledají ji.
Okamžitě odjel se svou ženou Verónico a nejmladším synem autem do Pichidangui, více než 200 km od hlavního města: „Po celou dobu jsem si myslel, že zprávy moc povzbudivé nebudou,“ vzpomíná Ángel. „Vím, jak to vypadá na moři, moře je velmi nebezpečné, když vás proud unáší na otevřené moře, a proto jsem prosil o více než zázrak: přijmout Boží vůli s klidem, odevzdáním a neztratit svou dceru,“ pokračuje Ángel.
Video o záchraně Veroniky Blanco námořnictvem Chile
Zdroj: Ministerstvo národní obrany
„Já se vždy ve všem a s velkou vírou obracím k Bohu. Ten den byla Guadalupe blahořečena a já se začala modlit její kartičku,“ říká Verónica.
Během cesty autem bylo slyšet pouze modlitbu růžence k Panně Marii, kterou vedla Verónica, protože Ángel si vzpomíná, že se jí nemohl účastnit, soustředil se na řízení, aby dorazil na místo nehody co nejdříve. Vnímali hodně modlitby příbuzných a povzbudivé telefonáty, mezi nimi i telefonát od Rosany, Veroničiny přítelkyně, která mu řekla, že mnoho lidí z Díla se modlí ke Guadalupe, aby našli její dceru živou.
Dorazili na místo, kde probíhaly pátrací práce, a Ángel, který je lékař, cítil v srdci, že je velmi nepravděpodobné, aby po tolika hodinách strávených na moři bylo Veroničino tělo ještě živé. Situace byla zoufalá, bylo pošmourno a na místě nikdo nebyl, protože všichni byli zaneprázdněni záchrannou operací.
Vzhledem k tomu, že vlny a vítr ohrožovaly záchranáře, dostali od kapitána přístavu rozkaz vrátit se na břeh. Tam jim bylo sděleno, že pátrání bude pokračovat následující den.
„V tu chvíli se ozval hluk vrtulníku Cougar, který dvě a půl hodiny kroužil nad oblastí a pomocí nočních kamer pátral, aniž bychom věděli, jak toto pátrání postupuje,“ vysvětluje Blanco.
Nakonec jim oznámili, že ji našli živou. Podle slov Ángela to byla „výjimečná chvíle“.
Když ji našli, zbývalo jí asi deset minut života
Veroniku a Ángela odvezli do námořní nemocnice ve Valparaísu, kam byla převezena jejich dcera. „Byla to nejlepší cesta mého života,“ vzpomíná Ángel. Když ji uviděli, dali jí pořádný polibek, přitom byla zavodňována a zvyšovali jí teplotu, protože podle protokolu námořnictva jí zbývalo přibližně deset minut. Potom by podlehla chladu a zemřela. Veronika je čtvrtá z devíti sourozenců: „Teď máme další holčičku, desátou,“ říká její otec se smíchem.
Rok po nehodě
„Nikdy jsem nepochybovala, že ji Guadalupe zachrání,“ říká Veronika. „A chtěli jsme to zveřejnit prostřednictvím všech médií, která nás kontaktovala, aby věřící i nevěřící věděli, že člověk, který je blízko Bohu, se za nás, máme-li víru, přimlouvá,“ dodává.
Ángel zdůrazňuje, že první, co udělali, bylo poděkovat Guadalupe: „Opravdu věřím v její přímluvu. Chtěl jsem všem lidem ukázat něco konkrétního, že existují svatí lidé a že je třeba jim důvěřovat, a především důvěřovat Bohu.“
Oba se nadále modlí ke Guadalupe, protože jí vděčí za mnoho, zejména ji prosí za Veroniku, „která je v jejích rukou“, jak říkají její rodiče.
Oba se nadále modlí ke Guadalupe, protože jí vděčí za mnoho, zejména ji prosí za Veroniku, „která je v jejích rukou“, jak říkají její rodiče.
Pro rodinu Blanco Errázuriz znamenala tato silná zkušenost velkou změnu. Říkají, že si jsou dnes bližší, semknutější a více si uvědomují rizika sportů, které provozují, jako je horolezectví, kajakářství atd. Při svých aktivitách více využívají technologie a vždy sdělují, kam jdou.
„Do toho dne jsem Guadalupe moc neznal, ale poté, co zachránila Veru, se k ní modlím každý den, aby ochraňovala mou rodinu. Budu jí navždy vděčný,“ poznamenává jedno z jejich dětí.
Rok po blahořečení Guadalupe si tato rodina uvědomuje, že jim nejen vrátila Veroniku, ale také jim přinesla velké plody, za které každý den děkují.