Často se na ni obracím: vlastně pokaždé, když něco potřebuji, ať už to jsou důležité věci nebo jenom drobné problémy, se kterými se setkávám během dne. Stává se to dost často a pomoc přichází vždy: když něco ztratím, například náušnice nebo spíše jen jejich uzávěr. Stalo se mi několikrát, že ztratím jeden, svěřím to přímluvě, a za chvíli nebo následujícího dne ho najdu. Také ji prosím, aby mi pomohla s počítačem, který používám v práci. Často je pomalý nebo se zastaví... pohled na kartičku pro soukromou pobožnost, kterou mám vždy při sobě, a problém se nakonec vyřeší, ať už jakýmkoliv způsobem.

Dost často mi pomáhá s dochvilností: aby přijel autobus, na který čekám, ne vždy se to podaří, to je jasné, nebo když se nedostavím včas, tak aby to nemělo nějaké nedobré následky.

Když musím něco v práci napsat nebo udělat recenzi nějaké knihy, prosím ji, aby mi vnukla vhodné slovo ve větě, kterou se mi nedaří sestavit, nebo abych se uměla správně vyjádřit, často kriticky, k nějakému dokumentu nebo spisu, ale způsobem zdvořilým, což ona obvykle uměla: říci pravdu s úsměvem na rtech, bez urážky.

Kromě těchto víceméně všedních situací se každý den modlím kartičku a prosím ji na úmysly závažnější. Mají co do činění s dalšími lidmi, které jsem jí svěřila. Některé z těchto věcí se již vyřešily nebo se zlepšují.

Například ji prosím za manželství jedné mé přítelkyně, Marie. Ne, že by se jí vedlo špatně, ale zdálo se mi, že potřebuje trochu popostrčit. Před týdnem jsem se s ní setkala a řekla mi, že je těhotná. Pověděla jsem jí, že se za ni už několik měsíců přimlouvám u Boha prostřednictvím mé matky, aby byli spolu a jejich manželství se posílilo. Nyní, kromě toho že je s těhotenstvím spokojená, obrací se také na mou matku a prosí ji za svou rodinu.

Mám další přítelkyni, která mi vyprávěla o své vedoucí, jež je hodně náročná a dává jí tolik práce, že moje kamarádka je na pokraji zhroucení. Řekla mi, že šéfka je vdaná a má problémy s dětmi; konkrétně má dospívající dceru, která trpí častými záchvaty předrážděnosti a snad kvůli tomu je matka v práci nervóznější a přenáší to na své podřízené. Dohodli jsme se, že poprosíme mou matku, aby zasáhla a utišila tyto záchvaty. Po létě mi vyprávěla, že dospívající dcera je v poslední době docela klidná a zdá se, že její povaha se srovnává.

V březnu mě pozvala na oběd dcera dávné přítelkyně mé matky, Mariajosé, které je kolem šedesáti let. Naše matky byly blízké přítelkyně, ale obě již zemřely. Na obědě byli kromě nás dvou její manžel a strýc, kterému je přes osmdesát let. Manžel, trošku impulsivní, začal u příležitosti nějaké záležitosti týkající se politiky kritizovat svatého Otce a církev a konkrétně se vyjádřil ve prospěch antikoncepčních přípravků. Věděla jsem, že jeho žena s ním prakticky ve všem souhlasí a strýc také. Protože jsem k nim byla pozvaná, neodvážila jsem se postavit proti. Bylo mi to proti srsti a krom toho jsem ani neměla moc příležitosti se vyjádřit. Vrátila jsem se domů celá vykolejená, protože jsem neřekla svůj názor a ani neobhajovala učení církve. A tak jsem to svěřila pod ochranu své matky a následujícího dne jsem napsala dopis Mariajosé, kde jsem jí napsala, že jsem neuměla prezentovat své stanoviso, ale protože mi přijde neslušné nejednat s ní upřímně, chci jí alespoň takto sdělit, že souhlasím s tím, co říká papež a učitelský úřad církve. Odeslala jsem dopis a prosila matku, aby se vztah s Mariajosé neochladil a abychom byly dále přítelkyněmi. Uplynulo několik měsíců, aniž bych o ní něco věděla. Za nějaký čas mi zavolala, abychom si znovu promluvily o další věcech, o jejích dětech a příbuzných. Jako by se znovu obnovilo přátelství, které se kvůli nějaké rozepři přerušilo. Byla jsem znovu pozvaná na oběd a tentokrát byli všichni mnohem klidnější. Mluvili jsme o potratu, proti kterému se bez výhrad stavěla. Každý den prosím svou matku, aby přátelství s Mariajosé vedlo mou přítelkyni do větší blízkosti církve.

V mé rodině máme jednoho staršího a nemocného člena, který potřebuje, aby se o něho někdo v noci staral. Už šest měsíců zaměstnáváme Gladis, Peruánku, která o nocích takto pomáhá. Gladis se postupně začleňuje do domácnosti, poznává nás více a má naši velkou důvěru. Asi před třemi měsíci nám vyprávěla o svém bratranci, který nedávno přijel z Peru, bez papírů, hledat práci. Pravdou je, že nalézt práci právě v tomto krizovém období není vůbec lehké. I když je promovaný inženýr, je připraven vzít jakoukoliv práci. Řekla jsem jí o své matce; rozhodli jsme se každý den modlit kartičku, aby její bratranec nějakou práci našel. Zpočátku si našel práci na dvě hodiny denně, ale bylo jasné, že na živobytí to nestačí a kromě toho neměl žádnou smlouvu. Dál jsme se na tento úmysl denně modlily. Před asi dvěma týdny k nám přišla moc spokojená: vzali ho do jednoho solidního podniku, kde bude moci využít svou odbornost. Jsem si jistá, že zasáhla moje maminka, protože vždy byla velmi pozorná k potřebám těch, kteří s námi doma žili.

Toto léto mě přišla navštívit Julia, jedna má přítelkyně. Má kolem čtyřiceti let, vystudovala právo a celou dobu pracovala v jedné politické straně na městském úřadě v Barceloně. Už nějaký čas ztrácela iluze o politice, ale své místo si držela, protože ji to živilo. Znenadání, když došlo ke změnám v politických zájmových skupinách, jí přestávali dávat práci a na konci měsíce kvůli reorganizaci v politické struktuře ji vyhodili. Přišla mě navštívit celá zkroušená. Pokoušela se najít jinou práci, posílala životopisy, chodila na pohovory, ale nedosáhla ničeho. Krom toho byla trochu i v depresi; zdálo se jí, že v jejím věku je těžké se dát na jinou profesionální dráhu apod. Řekla jsem jí o mé matce a dala jí kartičku pro soukromou pobožnost. Dohodly jsme se, že se ji budeme každý den modlit, aby viděla jasněji, kterým směrem se vydat a aby si našla práci. Na konci léta mě znovu navštívila: nabídli jí možnost odjet do Boloně (Itálie) na stipendium, aby se specializovala na italské právo. Mluví italsky a bere to jako příležitost, která se jí neočekávaně nabízí. Přičítám tuto vyslyšenou prosbu mé matce a dál se modlím, aby si po skončení stipendia našla stabilní práci.

G.O.L.B., Barcelona