13. září 2019 jsem se vrátila z Prahy do Alcalá de Henares, kde jsem byla na vědeckém kongresu. Na letišti v Madridu jsem nastoupila do autobusu. Krátce před tím, než jsem dojela na výstupní zastávku, mi telefonovala jedna kamarádka, že se mnou musí nutně mluvit. Věnovala jsem se jí a za hovoru s ní jsem vystoupila. Jak jsem se trochu zorientovala, uvědomila jsem si, že zavazadlo zůstalo v autobusu. Rozběhla jsem se, abych autobus zastavila, ale bezvýsledně. Přešla jsem vozovku podívat se, zda má zde autobus při zpáteční jízdě na letiště zastávku. Bohužel ne, a tak jsem se pokusila zastavit jiný autobus od stejné společnosti. Kupodivu mi zastavil; řidič dokonce zavolal řidiče autobusu, ve kterém jsem nechala své zavazadlo. Dostal odpověď, že odjel do garáží. Dohodli se, že kufr předá dalšímu autobusu na lince Alcalá de Heneres-Madrid, který mi zastaví, a řidič mi kufr vydá.

Hned potom, co jsem si svou nepozornost uvědomila, jsem se začala modlit kartičku ke Guadalupe. Dokonce jsem se ji pomodlila jako novénu, devětkrát, a vyplatilo se mi to, protože jsem svůj kufr nalezla. Jsem přesvědčená, že to bylo díky přímluvě Guadalupe, vždyť v madridské městské dopravě není obvyklé, aby autobus zastavil mimo určenou zastávku a ještě že by se řidiči domluvili. V těchto případech jste obvykle odkázáni na oddělení ztrát a nálezů dopravní společnosti.