Milovaní, ať Ježíš chrání mé dcery a syny!

Během vánoční doby nám církev při různých příležitostech připomíná, že v nejdůležitějším okamžiku dějin, kdy se Bůh stal člověkem a přišel na svět, zazněl na nebesích radostný zpěv: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. [1] Andělský hymnus nám ukazuje, že sláva Boží a pokoj na zemi jsou skutečnosti, které jsou spojené. Když nás Pán povolal k účasti na jeho vnitřním životě, začlenil nás do nekonečného společenství lásky v Nejsvětější Trojici. Proto poslal Bůh Otec svého Syna na svět; a později nám Otec a Syn poslali Ducha svatého. Od té doby až do konce časů vylévá skrze církev, která je Boží rodinou na zemi, svou lásku, svou radost a pokoj.

Dnes, prvního ledna, se slaví Světový den míru: den velmi vhodný k tomu, abychom prosili Pána, aby vlil tento nebeský dar do všech srdcí a celé společnosti. Jak připomněl svatý Otec na začátku adventu, „mír je cíl, po kterém touží celé lidstvo. Pro věřící je 'mír' jedno z nejkrásnějších jmen Božích, který chce pochopení mezi všemi svými dětmi." [2]

Kristus přišel strhnout zeď, která oddělovala židy od pohanů a učinit z obou nový národ [3], který by sloužil Bohu spravedlivě a svatě. Přišel uvést pokoj nejen „nejen mezi židy a nežidy, ale také mezi všechny národy, protože všichni pochází od stejného Boha, jediného stvořitele a Pána světa." [4]

Z toho důvodu má papežské poselství pro letošní Světový den míru velmi výmluvné téma: „Lidská osoba, srdce pokoje“. Papež by chtěl zdůraznit, že snahy o mír ve světě, které jsou vždy chvályhodné, zůstanou bezúčelné nebo dlouho nevydrží, pokud nebude existovat skutečná starost o respektování lidské důstojnosti všech lidí. „Jsem přesvědčený o tom" – píše – „že respektováním osoby člověka se podněcuje mír, a že vytvářením míru se pokládají základy pro skutečné, úplné lidstvo. Tak se připravuje klidná budoucnost pro nové generace." [5]

Papež zmiňuje mnoho důsledků tohoto základního principu: právo na život a náboženskou svobodu; přirozená rovnost všech lidí, obsažená v Listině lidských práv; potřeba pěstovat pokojné soužití a porozumění mezi lidmi rozdílných náboženství, kultur a ras... Jako na nutný předpoklad poukazuje na to, že opravdový mír je darem Božím a úkolem svěřeným lidem. Coby božský dar byl slíben lidem již od pradávna, avšak teprve s příchodem Ježíše Krista byl seslán na zem.

„Ecce pax non promissa, sed missa,“ píše svatý Bernard. „Nyní není náš mír jen slíbený, ale poslaný; již není odkládaný, ale darovaný; není prorokovaný, ale uskutečněný. Bůh Otec poslal na zem něco jako pytel plný milosrdenství; řekl jsem pytel, který se roztrhne v utrpení, aby se z něj vysypala cena za naše vykoupení, neboť v něm se nalézá; pytel, který i kdyby byl malý, je úplně plný. Vskutku, ‚bylo nám dáno dítě‘, avšak v tomto dítěti přebývá ‚plnost božství.‘“ [6] Děkujme Bohu za jeho nekonečné milosrdenství, také jménem těch, kteří ho nepoznali. Kéž cítíme potřebu milovat všechny lidi; mysleme více na svatého Josemaríi, kterému celý svět připadal malý.

Současně představuje mír úkol svěřený lidem dobré vůle; dobré vůle, která pramení ze stejné lásky, jakou k nám má Bůh. Tak, jak víte, se úžeji překládá zpěv andělů: „... a pokoj na zemi lidem, v kterých má Pán zalíbení.“ Úkol vytvářet mír je vložen do rukou nejen těch, kteří mají přímou zodpovědnost v oblasti veřejných věcí, ale také všem obyvatelům bez výjimky, podle jeho možností. Snažme se oddaně každý den naplňovat tento radostný úkol „být rozsévači míru a radosti" – jak rád říkal sv. Josemaría – v rozmanitých oblastech našeho života. Jaký pokoj zanecháváme v duších? Mohou ostatní s jistotou říct, že je máme rádi? Jak se modlíme za ty, kteří trpí?

Prvním místem, kde je třeba pěstovat mír, je vlastní duše, kde by měl panovat tento božský dar, který potom budeme moci předávat ostatním. Z lidského srdce pochází zlo; avšak s milostí Boží se v něm rodí také dobré věci, které je stvoření schopné uskutečnit. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo: jeho ústa mluví to, čím přetéká srdce. [7] Benedikt XVI. říká: „'Milost' je síla, která proměňuje člověka a svět; 'mír' je zralý plod této přeměny." [8] Je však potřeba svobodné spolupráce člověka na božském plánu spásy. A protože v srdci sídlí v posledku příčina konfliktů, odvíjí se odtud potřeba, aby každý rozhodně bojoval uvnitř sebe, a tak utvrdil království Boží ve své vlastní duši.

Je to pravda stará jako evangelium, i když ji bohužel mnozí neznají a nebo nepraktikují. Pán řekl: nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj. Nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. [9] Mluvil o boji proti hříchu, nezbytném předpokladu opravdového míru.

Pokud je úsilí o vykořenění plevele hříchu a o sjednocení se s Kristem opravdové, pak se život křesťana promění v onu dobrou půdu, kde mohou klíčit ctnosti, které umožní soužití plné lásky a míru mezi lidmi z různého prostředí. V tomto smyslu říká Benedikt XVI, že „kromě ekologie životního prostředí existuje ještě jedna ekologie, kterou bychom mohli nazvat 'lidskou,' a která, co se jí týče vyžaduje 'sociální ekologii.'" A dodává: "je naléhavě (...) potřeba úsilí o otevření cesty lidské ekologii, která by podpořila růst 'stromu pokoje.'“ [10]

Šiřme kolem sebe tato přání Svatého Otce. A zároveň prosme ušlechtile Pána o odpuštění hříchů, kterými jsme ho urazili my a také za ty, kteří ho z velké části po celém světě uráží prostřednictvím schvalování chování, které je v protikladu s přirozeným zákonem, a tudíž s lidskou důstojností.

S novým rokem slavíme slavnost Panny Marie Matky Boží. Mariino mateřství je kořenem všech milostí, které Pán udělil naší matce. Prosme ji s plnou důvěrou o přímluvu, vložme do jejích rukou náš osobní zápas o svatost a naše modlitby za mír. Ona, Regina pacis, získá od Ježíše Krista, Knížete pokoje, [11] tento božský dar, po kterém tolik touží duše, církev a celý svět.

S velkou láskou vám žehná

váš Otec + Javier

Pamplona, 1. ledna 2007. 

-------------------------------------------------------

[1] Lk 2, 14.

[2] Benedikt XVI, Kázání, 2.12.2006.

[3] Srov. Ef 2, 14-17.

[4] Benedikt XVI, Kázání v Efezu, 29.11.2006.

[5] Benedikt XVI, Poselství ke světovému dni míru 2007, 8.12.2006, č.1.

[6] Modlitba hodin, 29. prosince, 2.čtení z četby (svatý Bernard, kázání 1 při Zjevení Páně).

[7] Lk 6,45.

[8] Benedikt XVI, Kázání v Efezu, 29.11.2006.

[9] Mt 10, 34.

[10] Benedikt XVI, Poselství k Světovému dni míru 2007, 8.12.2006, č.8 a 10.

[11] Is 9,5./