Život Panny Marie (XVIII): Seslání Ducha svatého

„Setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.“ A tehdy přišel Duch svatý, událost, o které uvažujeme v této části o životě Panny Marie.

Jakmile Ježíš Kristus vystoupil do nebe, svědkové této mimořádné události se vrátili do Jeruzaléma. Sestoupili z Olivové hory, která se nachází od Jeruzaléma na vzdálenost cesty povolené o sobotě. Když přišli do města, vešli do Večeřadla, kde bydlel Petr, Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub syn Alfeův a Šimon Kananejský a Juda Tadeáš. Všichni setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými (Sk 1,12-14).

Splnili příkaz Ježíše, který jim řekl, aby čekali ve svatém městě na seslání slíbeného Utěšitele. Čekali deset dní spolu s Marií. Jak je lidsky pochopitelné, co nám vypráví Svaté písmo! Když byli bez fyzické přítomnosti svého Mistra, schází se ti nejbližší kolem Marie, která jim tolik připomínala Ježíše: ve tváři, v zabarvení hlasu, v jejím láskyplném a mateřském pohledu, v jejích nejvnitřnějších hnutích a hlavně v pokoji, který šířila kolem sebe. Kromě apoštolů a svatých žen nacházíme u Marie i nejbližší příbuzné Pána. Titíž, kteří o něm dříve pochybovali, ale kteří po konverzi se nyní shromažďují kolem Panny z Nazareta.

Je snadné si představit život v tomto Večeřadle, které muselo být velmi

prostorné, aby pojalo tolik lidí. Z historických údajů nemůžeme přesně zjistit, komu tento dům patřil, i když existují dvě pravděpodobné domněnky: buď se jednalo o dům matky Marka, budoucího evangelisty, na kterého se odkazuje později posvátný text (srov. Sk 12,12), nebo to byl dům rodiny svatého Jana evangelisty, který vlastnili ve svatém městě. V každém případě jednomyslná modlitba apoštolů spolu s Marií přinesla první výsledek: volba Matouše, který měl zaujmout místo Jidáše Iškariotského. Jakmile doplnili počet dvanácti apoštolů, pokračovali v modlitbě v očekávání vylití Ducha svatého, který jim Ježíš slíbil.

Ale modlitba nebyla jediná věc: museli se zabývat mnoha jinými věcmi; i když v podstatě vše, co dělali, byla opravdová modlitba, protože jejich myšlení přebývalo v Ježíši a spolu s nimi byla Maria. Dovedeme si představit rozhovory - opravdové besedy - s Pannou Marií. Nyní, když viděli Krista vzkříšeného a viděli jeho výstup na nebe, přáli si poznat mnohé podrobnosti z života i z dětství svého Mistra. A byla tam s nimi Matka, která tyto vzpomínky vyvolávala. Měla je stále živé ve svém srdci. Zvěstování archanděla Gabriela během života v Nazaretu, zasnoubení s Josefem, - o kterém mnozí z nich vůbec nevěděli - narození v Betlémě, klanění pastýřů a mudrců, útěk do Egypta, život práce v dílně v Nazaretu... Kolik námětů pro modlitbu apoštolů přicházelo z úst Panny Marie. S jakým novým pohledem se museli dívat na události, které prožívali společně se svým Mistrem po tři roky, když ho doprovázeli po cestách Palestiny. V blízkosti Marie, věrné Panny, se v nich probouzela víra, naděje a láska: nejlepší příprava na přijetí Ducha svatého.

Nakonec, když přišel okamžik seslání Ducha svatého, ozval se z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělili se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým (Sk 2,2-4).

V blízkosti Marie, věrné Panny, se v nich probouzela víra, naděje a láska: nejlepší příprava na přijetí Ducha svatého.

Tento zázrak se udál v přítomnosti mnoha lidí přebývajících tehdy v Jeruzalémě: Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie... (Sk 2,9). Petr, zapálený Duchem svatým, k nim promluvil. Později se apoštolové rozptýlili po Galileji, Samarsku a až na samý konec země a do všech končin přinášeli dobrou zprávu o Božím království.

Maria děkovala Bohu za první plody tohoto kázání apoštolů a za bezpočetné množství věřících, kteří přicházeli během staletí do církve. Všichni byli v srdci této matky, jak to Bůh zamýšlel už při vtělení Slova a jak ji to Ježíš potvrdil na Kříži v osobě milovaného učedníka.

J.A. Loarte