Evangelium (Lk 1, 26-38)

V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: »Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!«Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: »Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.«Maria řekla andělovi: »Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám!«Anděl jí odpověděl: »Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní! Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží.I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.«Maria řekla: »Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!« A anděl od ní odešel.

Komentář

S končícím adventním obdobím se v našich srdcích rozhořela touha přivítat Pána, který k nám přichází. Do začátku vánočních svátků už zbývá jen několik okamžiků. Nyní zblízka prožíváme události, které předcházely Ježíšovu narození, a liturgie Církve nás dnes vybízí, abychom rozjímali právě o zvěstování, které anděl Gabriel sdělil svaté Marii o plánech, které s ní Bůh v dějinách spásy má.

Svatý Josemaría rád vstupoval do této scény evangelia, stejně jako do všech ostatních, aby je prožil zevnitř, jako další postava: „Nezapomeň, příteli můj, že jsme děti. Paní, nesoucí sladké jméno Maria, je ponořena do modlitby. Ty jsi v tom domě tím, kým chceš být: přítelem, sluhou, zvědavcem, sousedem… - Pokud jde o mě, v tuto chvíli se neodvažuji být nikým. Skrývám se za tebou a v úžasu kontempluji tu scénu...“^[1].

Anděl oslovuje Marii slovy: Chaire, kecharitoméne! - Podle řeckého textu. Slovo chaire je pozdrav, který doslova znamená „raduj se“. Skutečně, když je Bůh nablízku, duši zaplavuje klidná radost. „Totéž slovo,“ zdůrazňuje Benedikt XVI, „zazní o svaté noci [Ježíšova narození] znovu z úst anděla, který říká pastýřům: „Zvěstuji vám velikou radost." (Lk 2,10)

A objeví se znovu – v Janově evangeliu – při setkání se Zmrtvýchvstalým: „Když učedníci uviděli Pána, zaradovali se." (Jan 20,20) U Jana se v Ježíšových promluvách na rozloučenou vyjevuje teologie radosti, z níž takříkajíc září hloubka tohoto slova. „Ale zase vás uvidím a vaše srdce se bude radovat, a vaši radost vám nikdo nevezme." (Jan 16,22)“ ^[2].

Slovo chaire je v řečtině spojeno s cháris (což znamená „milost“), protože radost je od milosti neoddělitelná. Maria „byla hojně obdařena milostí“ (v. 28): to doslova znamená výraz kecharitoméne, překládaný jako „plná milosti“. Bůh si ji vyvolil za matku svého Syna, který se stal člověkem, a proto byla vzhledem ke Kristovým zásluhám uchráněna prvotního hříchu od chvíle, kdy byla počata svými rodiči.

Pán jí nyní oznamuje, že počne a porodí dítě, které ponese jméno Ježíš (tedy Spasitel). Bude to zaslíbený Mesiáš, ten, který obdrží „Davidův trůn“ a který bude navíc „synem Nejvyššího“, skutečným „Božím Synem“.

Počne ho panensky, bez lidské pomoci, působením a milostí Ducha svatého: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní“ (v. 35). Během putování Božího lidu pouští k zaslíbené zemi se Hospodinova přítomnost projevovala skrze oblak, který zakrýval svatyni; nyní to bude Duch svatý, kdo svým stínem zakryje onu svatyni Boží přítomnosti, kterou je Mariino tělo.

Proto anděl pokračuje ve své řeči slovy: „Ten, který se narodí, bude svatý a bude nazván Synem Božím“ (v. 35). Přídavné jméno „svatý“ svým postavením v řeckém originále i v tomto překladu určuje způsob, jakým se narodí: „narodí se svatý“, s pravděpodobnou narážkou na jeho panenské narození.

Maria se pouhým vyslovením slova „ano“ stává matkou Božího Syna, který se stal člověkem. Benedikt XVI. poznamenává: „To příležitostně zaznívá u Otců, když říkají, že Maria počala uchem – to znamená: slyšením. Slovo do ní vstoupilo a stalo se plodným skrze její poslušnost.“ ^[3].

Právě nasloucháním Božímu slovu a bezpodmínečnou poslušností tomu, co nám Pán říká, budeme také my moci přijmout do svých srdcí Ježíše, který přichází, a podílet se spolu s Marií a Josefem na radosti z narození dlouho očekávaného Mesiáše.

Francisco Varo

^[1] Svatý Josemaría, Svatý růženec, 1. radostné tajemství.

^[2] Joseph Ratzinger – Benedikt XVI., Ježíš Nazaretský: Prolog – Příběhy Ježíšova narození a dětství, Brno, Barrister & Principal, 2013, str. 22-23.

^[3] Tamtéž, s. 28.