Evangelium (Mk 1, 1-8)
Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!‘ Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy.Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: »Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.«
Komentář
Druhou neděli adventní začínáme čtením evangelia podle svatého Marka, které budeme slýchat převážně o nedělích a slavnostech tohoto liturgického roku.
První věta podává úplné shrnutí základního obsahu apoštolského kázání, o němž svědčí tato kniha: „Začátek evangelia o Ježíši, Kristu, Synu Božím“ (v. 1).
Řecké slovo euangelios znamená „dobrá zpráva“. Co je tou dobrou zprávou, která se týká všech lidí? Ani více, ani méně než to, že Ježíš je Kristus (tj. Mesiáš, Davidův potomek, jehož vláda nemá konce), a navíc je to Boží Syn, který se stal člověkem a přišel na svět, aby nás spasil.
„Evangelium“, hlásání dobré zprávy, neskončilo tím, o čem se vypráví v této knize, ale pokračuje dál a každý z nás je povolán být jeho protagonistou. Tato kniha je pouze „začátkem evangelia“, jak říká svatý Marek, místem, kde nacházíme sílu a základní odkazy pro náš život a pro úkol, který se týká každého křesťana předat toto úžasné poselství všem lidem všech dob.
Starozákonní proroci ohlašovali zásahy Boha, který přichází z nevyzpytatelna, aby soudil a spasil, a který posílá posly, aby povzbudili jeho lid a připravili ho na jeho příchod, aby Spasitel, až přijde, našel dveře otevřené.
Na začátku evangelia připomíná svatý Marek větu z Malachiáše: „Hle, pošlu svého posla, aby mi připravil cestu“ (Ml 3,1) a další z Izajáše: „Hlas volajícího na poušti: ‚Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky‘“ (Iz 40,3).
Aby připravil cestu pro Ježíše, poslal Bůh předchůdce, Jana Křtitele. Svatý Marek ho představuje jako velmi střízlivého muže: nosil šat z velbloudí srsti pevně převázaný koženým páskem a živil se kobylkami a divokým medem, nejjednodušší potravou, kterou bylo možné v Judské poušti najít.
Jednou, když Ježíš hovořil se svými učedníky, srovnává ho s mocnými, kteří „jsou oděni v přepychovém rouchu“ a „stojí v královských palácích“ (Mt 11,8). Tento příklad je zvláště vhodný v těchto dnech, řekl Benedikt XVI., „zvláště při přípravě na svátky Vánoc, kdy se Pán – jak by řekl svatý Pavel – ‚z bohatého stal chudým kvůli vám, abyste vy zbohatli jeho chudobou‘ (2 Kor 8,9).“[1]
Poselství Jana Křtitele se neomezuje jen na jeho svědectví o střízlivém životním stylu, ale jde dál, s energickou výzvou k obrácení. Jeho slova vyvolávají hlubokou vnitřní změnu, která začíná uznáním a vyznáním vlastních hříchů.
V této adventní době nás jeho postava a jeho kázání vybízejí, abychom vstoupili do sebe, provedli upřímné přezkoumání svého života a připravili cestu Pánu a napravili své cesty ve všem, co nás od něj odvedlo.
„Adventní doba je doba naděje,“ řekl svatý Josemaría. „Ale panorama našeho křesťanského povolání, opravdovost života, kterým jako červená nit prochází přítomnost Boha, našeho Otce, může a musí být každodenní skutečností. Pros o to se mnou Pannu Marii a představuj si, jak asi trávila tyto měsíce v očekávání Syna, který se měl narodit, a Panna Maria se přičiní, aby se z tebe stal alter Christus, ipse Christus, druhý Kristus, sám Kristus.“[2]
[1] Benedikt XVI. při modlitbě Anděl Páně, 4. prosince 2011.
[2] Svatý Josemaría, Jít s Kristem, č. 11.