Jedná se o předběžné kroky vedoucí ke kanonizaci Karola Wojtyly (1920-2005) a beatifikaci Álvara del Portilla (1914-1994). Dále svatý Otec podepsal dekret o zázraku Boží služebnice sestry Esperanzy de Collevalenza (1893-1983).
Kromě toho přijal mínění členů Kongregace pro svatořečení, aby byl svatořečen blahoslavený Jan XXIII., papež, který svolal v roce 1959 II. vatikánský koncil. Svatý stolec oznámil podepsání i dalších dekretů, více např. na stránkách radiovaticana.
Mons. Javier Echevarría: „šťastná shoda okolností“
Pro Mons. Javiera Echevarríu, preláta Opus Dei, jsou tyto zprávy „důvodem hluboké radosti a šťastnou shodou okolností“. Jak řekl prelát, „Jan Pavel II. se vydával s neúnavnou velkorysostí do služby všech lidí. Svým učitelským úřadem nám přibližoval Boha: slovem, perem, obrazy a mnoha gesty hlubokého významu. Celý svůj život se opíral o důvěrnou jednotu s Ježíšem Kristem: stačilo pohledět na to, jakým způsobem se modlil. Hned jste pochopili plodnost jeho služebného úřadu.“
Jan Pavel II. a Jan XXIII. „byli vskutku blízkými otci všech věřících, církve a konkrétně také, a to mohu potvrdit, té části církve, kterou je prelatura Opus Dei. Mám za to, že milióny lidí si uvědomovaly, že jsou 'vyvolenými syny' papeže.
Prelát Opus Dei připomněl Mons. Álvara del Portilla jako „velkou oporu svatého Josemaríi a věrného spolupracovníka Jana Pavla II.“. Dodal: „Přicházím nyní k tomuto dobrému a věrnému služebníkovi a prosím ho, aby nás 'nakazil' svou věrností Bohu, církvi, papeži, svatému Josemaríovi a našim přátelům. Ať se necháme nakazit jeho sociálním cítěním, které se konkretizovalo v mnoha iniciativách po celém světě ve prospěch potřebných. Ať si nás získá jeho zájem o rodinu a vášnivá láska ke kněžství a jeho něžná a prostá zbožnost, která byla výrazně mariánská.“
Zázrak připisovaný donu Álvarovi
Zázrak schválený Svatým stolcem se týká okamžitého vyléčení chilského dítěte José Ignacia Ureta Wilson: několik dní po jeho narození došlo na více než půl hodiny k srdeční zástavě a k masivnímu krvácení.
Jeho rodiče se s velkou vírou modlili k Mons. Álvarovi del Portillovi. Když si lékaři mysleli, že novorozenec je mrtev, jeho srdce začalo bez žádného dalšího léčení a úplně neočekávaně opět bít, dokud nedosáhlo 130 tepů za minutu. Navzdory velmi nepříznivému klinickému obrazu se po deseti dnech José Ignacio vrátil k normálnímu životu. K zázračnému uzdravení došlo v srpnu 2003.
Postulátor kauzy, Mons. Flavio Capucci, vypráví, že dostal asi 12 000 podepsaných prohlášení o vyslyšených prosbách na přímluvu dona Álvara: „Dostali jsme zprávy o přijatých milostech různého druhu: materiální i duchovní. K těm nejnápadnějším patří určitě mimořádná uzdravení, například zmizení melanomu s metastází po modlitbě k donu Álvarovi nebo úplné uzdravení bez následků dítěte, které se utopilo v bazénu.“
Postulátor dodává, že tyto milosti se vážou na rodinný život: „Manželství, která znovu obnovují harmonii svého manželského života; narození dětí po přímluvě, často po mnoha letech čekání; usmíření mezi rozkmotřenými příbuznými; porody zdravých dětí, u kterých diagnostikovali zdravotní vady... Don Álvaro byl člověk rodinný a uskutečnil obrovskou katechezi o rodině. Možná právě kvůli tomu je přirozené, že se k němu obracíme ve věcech tohoto druhu.“
Mons. Capucci vysvětlil, že jakmile bude zázrak schválen, je na Svatém stolci, aby stanovil datum blahoslavení. Obřad se bude pravděpodobně konat v Římě, neboť to bylo město, kde ctihodný Álvaro del Portillo zemřel.