Milovaní, kéž Ježíš opatruje mé dcery a syny!

Týden potom, co jsem napsal poslední dopis, cítím povinnost vám napsat znovu u příležitosti událostí, kterých jsme v tyto dny svědky. Je to milost Boží, kterou Bůh dává své církvi. Stejně jako ostatní pastýři Božího lidu prosím, abychom si všichni hluboce osvojili tuto úžasnou jednotu katolické církve, která se zřetelně ukázala ve spontánních projevech modlitby a synovství u příležitosti smrti Jana Pavla II. Prosím Boha, aby události, které tyto dny prožíváme, nebyly jen pomíjivé vjemy, ale aby zůstaly v naší duši, aby nás proměnily, aby nás vedly k usilovné službě Bohu a bližním, aby v nás obnovily úmysl velkorysého křesťanského postoje a aby přinesly ovoce křesťanské lásky.

Úmrtí Jana Pavla II přestavuje novou katechezi. Papež začal svůj plodný pontifikát encyklikou Náš Pán Ježíš Kristus - Vykupitel člověka a zakončil ho, dokonce i poté, co ztratil fyzickou schopnost mluvit, stejně výmluvným učením: Kristus je náš Spasitel. Kdo následuje Krista, miluje život a nebojí se nemoci ani smrti, protože důstojnost Božích dětí trvá od počátku až po zánik jejich pozemské existence.

Právě se uzavírá jedna stránka historie církve a světa. Jedinečnou postavou tohoto období byl Otec a nejvyšší Pastýř Božího lidu. Pán chtěl, abychom byli svědky těchto dnů, během kterých jsme dostali - opakuji - milost i odpovědnost: pokračovat v hlásání Ježíše Krista podle příkladu následovníka Petra. Volbou příštího papeže v konkláve, která začíná 18. dubna, se otevírá nová kapitola v nepřetržité historii církve. My všichni katoličtí věřící se můžeme aktivně účastnit této události, když se spojíme v modlitbě s kardinály a celou církví.

Často si tyto dny připomínám dvě konkláve, které jsem zažil v Římě spolu s naším Otcem v letech 1958 a 1963. Nemohu zapomenout na to, s jakým důrazem povzbuzoval k modlitbě a k tomu, abychom nabízeli vše za příštího papeže. Na to, jak byl dojat, když spatřil bílý dým, na víru, se kterou okamžitě poklekl a modlil se modlitbu Oremos pro beatissimo Papa nostro ještě předtím, než se dozvěděl prostřednictvím oznámení kardinála protodiákona, kdo byl zvolen papežem. A stejným způsobem postupoval milovaný don Álvaro.

Stejně jako tehdy svatý Josemaría, už dnes celou svou duší milujeme následovníka Jana Pavla II, ať už to bude kdokoliv. Milujeme ho synovskou láskou a modlíme se za něho, aby mu Bůh udělil hojné milosti, a aby jeho služba nesla hojné plody svatosti pro církev a plody míru pro občanskou společnost.

Obnovme v sobě úmysl sloužit papeži, neboť pouze kvůli službě církvi si Bůh přál Opus Dei. Už nyní, kdy je papežský trůn prázdný, můžeme sloužit papeži, který za několik dní nastoupí na katedru svatého Petra. S nadpřirozeným pokojem a plni naděje se tyto dny ve spojení se všemi katolíky modleme a nabízejme oběti za toho, kterého Duch svatý postaví do čela církve.

Modleme se také, abychom se my katolíci uměli dívat na tuto novou dobu očima víry a neopomíjeli nadpřirozenou logiku věcí. Přichází mi na mysl vzpomínka na první audienci, kterou Pavel VI udělil našemu zakladateli v únoru 1964. Na konci audience přišel také don Álvaro a papež mu řekl: "Už se známe tolik let a já jsem již zestárnul". Don Álvaro okamžitě odpověděl: "Ne, stal jste se Petrem". Od začátku tohoto roku každého vybízím ke střelné modlitbě Omnes cum Petro ad Iesum per Mariam: všichni s Petrem k Ježíši skrze Marii. Tato slova, která jsem slyšel od Josemaríi, nabývají dnes zvláštního významu: nevíme, kdo bude příštím papežem, ale ať už to bude kdokoliv, bude to Petr, kterého již dnes doprovázíme naší modlitbou na přímluvu Panny Marie, Matky církve.

Úcta a sympatie světa, které jsme v minulých dnech pozorovali kolem Jana Pavla II, nám vypovídají o velké síle svatosti, o tom, jak mocně je přitažlivý Kristus, o slávě Boha, která vyzařuje z těch, kdo usilují o věrnost.

Současně tato jednota - kterou můžeme také nazývat "energickou" - jako láska, která ji doprovází - nám potvrzuje, že církev se shromažďuje kolem Petra: projevy lásky jsou výrazem vděčnosti Janu Pavlu II a milým přivítáním jeho nástupce.

Opakuji: tak jako vždy žijeme v době jednoty. Papež je stále principem a viditelným základem této jednoty a jako Jan Pavel II jím byl až do své smrti, bude jím také ten, kdo bude zvolen jeho následovníkem. Ze spravedlnosti vyplývá touha vyjadřující hlubokou vděčnost Janu Pavlu II, kterou si tolik zasluhuje za jeho naprosté odevzdání se poslání, které mu Bůh svěřil. Jsem přesvědčen, že také novému papeži - ať už to bude kdokoliv - nabídnete již od tohoto okamžiku vaši lásku a vděčnost za starostlivost při vykonávání jeho universální služby.

S hlubokou láskou vám žehná

váš Otec

+ Javier

V Římě 10. dubna 2005