Výroční mše za P. PhDr. Jaroslava Zrzavého

25. února uplyne 10 let od úmrtí P. Jaroslava Zrzavého, kněze, jehož posledním působištěm byla farnost u sv. Gotharda v Praze.

P. Jaroslav Zrzavý

V pondělí 20. února byla sloužena v kostele sv. Gotharda v Bubenči mše za otce Jaroslava Zrzavého. Hlavním celebrantem byl biskup Mons. Karel Herbst, u oltáře ho doprovázelo dalších jedenáct kněží.

Na začátku mše se zpívala oblíbená píseň P. Jaroslava, „Blíž k Tobě, Bože můj“. Pana biskupa přivítal farář u sv. Gotharda, P. Ing. Mgr. Michal Kimák.

Biskup K. Herbst na začátku homilie zavzpomínal na otce Jaroslava z doby jeho pobytu na semináři a konkrétně na to, když byl P. Jaroslav těžce nemocen a již zaopatřen se vlastně loučil s životem. Dával si otázku: „Čeho se ještě může dotknout tahle ruka na této zemi?“ Biskup zdůraznil, že tato zkušenost předznamenala otce Jaroslava na jeho další cestě jako kněze a že jeho kněžství lze vyjádřit podobenstvím o člověku, který položil svou ruku na pluh; kdyby se ohlížel zpět, nebyl by způsobilý pro Boží království. A P. Jaroslav se od svého pluhu nikdy neohlížel.

Biskup vyzdvihl hlubokou úctu P. Jaroslava k eucharistii, která byla pro něho středem života. Zmínil dále jeho úctu k Panně Marii, ve farnostech, kde působil, vedl májové i další pobožnosti. Podotkl, že P. Jaroslav byl velmi vzdělaný, ale nikdy to nestavěl na odiv. A nelze zapomenout na to, s jakou zodpovědností vykonával službu svátosti smíření. Pisatel těchto řádků pamatuje, že měl velkou zodpovědnost k farníkům; pokud musel farnost na nějakou dobu opustit (nemoc, výjimečná dovolená apod.), vždy se snažil zajistit zástup na sloužení pravidelné mše svaté. Pan biskup také připomněl, kolik mladých lidí připravil na cestu ke kněžství. Tento lidský a trvající vztah dokládají každoroční setkání při výroční mši svaté.

Jako protiklad vzoru P. Jaroslava uvedl biskup slova jednoho kněze, že kněžství nenaplňuje jeho život, a pozastavil se nad nestálostí některých dnešních mladých lidí: s pohledem do očí a s podanýma rukama si slibují věrnost, a za půl roku se rozcházejí.

Na konci mše poděkoval jeden z bývalých farníků hlavnímu celebrantovi za jeho účast. Mimo jiné podotkl, jak byl P. Jaroslav lidský a praktický. Po příchodu do této farnosti vybudoval v kostele výborně fungující topení, což mohli všichni účastníci v této tuhé zimě 2012 zvlášť ocenit.

Před požehnáním a rozloučením byli všichni mile překvapeni, že do kostela ještě dorazili při cestě z Říma dva královéhradečtí kněží a dva biskupové, Mons. Josef Kajnek a Mons. JUDr. Ing. Jan Vokál, který všechny pozdravil a také krátce zavzpomínal na P. Jaroslava.

Při závěrečném poděkování předal zástupce farnosti otci biskupovi kytici bílých růží a ten se slovy, že ji nemůže předat otci Jaroslavovi, ji odevzdal Panně Marii k ozdobení jejího oltáře.