Následující odstavce ti mohou pomoci, jak video používat při křesťanské výuce, při setkáních s přáteli, ve škole nebo ve farnosti.
***
Otázky k dialogu
- Jaké jsou podle tebe důvody toho, že Lida a María Elena doprovázejí osoby, které jsou blízko smrti? Považuješ tuto práci za důležitou?
- Roseli a Roger mluví o smrti jednoho příbuzného. Co jim pomohlo přemoci bolest z toho, že se museli odloučit od této osoby?
- Proč považuje César církevní pohřeb za důležitý?
- Proč si myslíš, že je důležité pohřbívat mrtvé a modlit se za ně?
- Jak bys vysvětlil příteli, co znamená společenství svatých?
Akční plán
- Myslet v modlitbách na nemocné, umírající, zemřelé, na jejich příbuzné a přátele.
- Tam kde je to vhodné, poskytovat útěchu a společnost těm, kdo trpí smrtí blízkého.
- Umožnit, aby ti, kdo se blíží smrti, přijali svátost pomazání nemocných a je-li to nutné, být v této záležitosti nápomocen.
- Pomoci v rámci možností tomu, kdo má problémy s nalezením místa na pohřbení zemřelého.
- Navštěvovat pravidelně hroby, zvláště hroby příbuzných a přátel, a obětovat za zemřelé zádušní mše.
Meditovat s Písmem svatým
- Při každé příležitosti proste a modlete se, jak to vnuká Duch. Buďte v tom velmi bdělí a vytrvale se modlete za všechny křesťany. (Ef 6,18)
- Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mě, i když umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. (Jan 11,25-26)
- Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. (1 Sol 4,13-14)
- Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými. (Řím 14,8-9)
- Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.
- Ale Kristus z mrtvých vstal, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. (1 Kor 15,20-22)
Meditovat s papežem Františkem
- Církev vybízí k ustavičné modlitbě za vlastní blízké, kteří jsou stiženi chorobou. Modlitba za nemocné nikdy nesmí chybět. Ba dokonce je třeba modlit se více, jak individuálně, tak společně. (Generální audience, 10. června 2015)
- Církevní tradice vždycky vybízela k modlitbě za zesnulé, zejména slavením eucharistické bohoslužby, která je tou nejlepší duchovní pomocí, kterou můžeme poskytnout jejich duším, zvláště těm nejopuštěnějším. (Angelus, 2. listopadu 2014)
- Vzpomínka na zesnulé, péče o hroby a zádušní mše jsou svědectvím důvěřivé naděje, která má kořeny v jistotě, že smrt není posledním slovem lidského údělu, poněvadž člověk je určen k životu, který nemá hranice, a svůj původ a dovršení má v Bohu.
Meditovat se svatým Josemaríou
- Ježíš říká: „A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.“ Modli se. Jaká lidská činnost ti může zaručit větší úspěch? (Cesta, č. 96)
- Připomínáme si, co říká Pán: „Už vás nenazývám učedníky, ale přáteli.“ Učí nás důvěřovat Božím přátelům, kteří již přebývají v nebi, a lidem, s kterými žijeme, i těm, kteří zdánlivě žijí daleko od Pána, abychom je přivedli na správnou cestu. (Boží přátelé, č. 315)
- Zemřít je dobré. Jak může věřící člověk pociťovat strach ze smrti? Dokud tě však Pán chce udržovat na zemi, znamenalo by tvé přání zemřít zbabělost. Musíš žít, žít a trpět a pracovat z Lásky: to je tvůj úkol. (Výheň, č. 1037)
- Velmi jsi zvážněl, když jsi vyslechl má slova: Přijmu čas, způsob i místo smrti dle Božího přání. Zároveň se však domnívám, že zemřít brzy je „pohodlnost“. Vždyť musíme chtít pracovat dlouhá léta pro Něho i kvůli Němu, a sloužit tak ostatním lidem. (Výheň, č. 1039)
- Nepatříme sobě. Ježíš Kristus nás vykoupil svým utrpením a svou smrtí. Náš život patří Jemu. Už je jen jeden způsob, jak žít na této zemi: zemřít s Kristem a vstát s ním z mrtvých, abychom mohli říci s apoštolem: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.“ (Křížová cesta, 14. zastavení)