Následující odstavce ti pomůžou vhodně využít video při křesťanské formaci, setkání s přáteli ve škole nebo ve farnosti.

Otázky k dialogu

- Jak důležité jsou aktivity, které uskutečňují Hijung a Willi? Je třeba velká příprava, mají-li se začít podobné iniciativy?

- Valdir, Antonia a Fernanda nabízí profesionální služby, ale mají za to, že jejich znalosti nejsou tím nejdůležitějším. Co je pro ně na prvním místě, když se starají o své pacienty?

- Jaký vliv má vzájemné společenství a starostlivost na ty, kdo jsou osamoceni nebo nemocní?

- Máme-li jít dobrým příkladem, jak by mělo vypadat naše jednání?

- Fernanda říká, že pomáhat druhým se má tam, kde člověk žije a kde dělá to, co má rád. Když se podíváš na svůj konkrétní případ, dal bys jí za pravdu? Proč?

Akční plán

Informovat se o organizacích, které se starají o staré lidi, nemocné, děti nebo imigranty a podle svých možností nabídnout spolupráci a modlitbu.

- Najít ve svém okolí osoby, které potřebují pomoc, společnost, starostlivost, slušné zacházení nebo radu. Přemýšlet o způsobech, jak jim být k dispozici.

- Žít ducha služby při péči o nemocné ve tvém domově: připravovat jim jídlo, doprovázet je, když potřebují tvou blízkost, projevovat svou starostlivost i v tom nejmenším apod.

- Promýšlet, jak s citlivostí vysvětlovat nemocným posvěcující a vykupitelskou hodnotu stavu, ve kterém se nacházejí: jejich modlitba má před Ježíšem nesmírnou hodnotu.

- Mluvit s Bohem v osobní modlitbě o tom, jak jednáš se svými nejbližšími, zda k nim můžeš být laskavější a zda jim můžeš něčím poradit.

Meditovat s Písmem svatým

- Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. (2 Kor 1,3-4)

- Já sám jsem o vás přesvědčen, moji bratři, že i vy máte plno dobré vůle naplněni poznáním všeho druhu, takže jste docela dobře schopni jeden druhého napomenout. (Řím 15,14)

- Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná. (Žalm 16,7)

- Když se přiblížil k městské bráně, právě vynášeli mrtvého; byl to jediný syn a jeho matka byla vdova. Z města ji doprovázel velký zástup. Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: „Neplač!“ Přistoupil k márám a dotkl se jich. Ti, kdo je nesli, se zastavili. Řekl: „Mládenče, pravím ti, vstaň!“ Mrtvý se posadil a začal mluvit. Ježíš ho vrátil jeho matce. (Lk 7,12-16)

- Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě ztratí, nalezne ho. (Mt 16,24-25)

Meditovat s papežem Františkem

- Ježíšův pláč je lékem na lhostejnost s utrpením mých bratří. Onen pláč mne učí osvojovat si bolest druhých a mít účast na bezradnosti a utrpení těch, kdo prožívají soužení [...]. Ježíšův pláč nemůže zůstat bez odpovědi těch, kdo věří v Ježíše. A jako utěšuje On, jsme povoláni utěšovat také my. (Promluvy, 5. května 2016)

- Nemůžeme však být Božími posly, pokud sami jako první nezakoušíme radost z toho, že nás Pán těší a má rád. Dochází k tomu zejména, když nasloucháme Jeho Slovu,.. evangeliu, které máme nosit s sebou. Na to nezapomínat! Evangelium v kapse či v tašce, abychom jej neustále mohli číst. A to nám dodá útěchu, když se mlčky modlíme v Jeho přítomnosti, když se s Ním setkáváme v eucharistii nebo ve svátosti odpuštění. To všechno nás těší. (Angelus, 7. prosince 2014)

- Pán k nám promlouvá nejenom ve skrytu srdce, ale také skrze hlas a svědectví bratří. Je to opravdu velký dar, můžeme-li se setkat s muži a ženami víry, kteří nám v komplikovaných a významných životních situacích pomohou osvítit naše srdce, abychom rozpoznali Pánovu vůli! (Generální audience, 7. května 2014)

- Naopak, stávejte se vždy pohledem, který přijímá, rukou, která pozvedá a doprovází, slovem, jež utěšuje, něžným objetím. Neklesejte na mysli před obtížemi a únavou, ale spíše věnujte svůj čas, úsměv a lásku bratrům a sestrám, které to potřebují. Kéž ve vás každý nemocný a slabý člověk vidí Ježíšovu tvář – a kéž také vy rozpoznáváte v trpcím člověku Kristovo tělo. (Promluva, 9. listopadu 2013)

- Jak bych si přál, abychom mohli být po boku nemocných jako Ježíš, beze slov, se starostlivostí, modlitbou. (Tweet, 29. července 2016)

- Nabízet svědectví o milosrdenství v denšním světě je úkol, kterému se nikdo z nás nemůže vyhnout. (Tweet, 8. září 2016)

Meditovat se svatým Josemaríou

- Čeká na mě nemocný, a nemám právo nechat čekat nemocného, kterým je Kristus. (Listopad 1972)

- Slova pošeptaná v pravý čas do ucha tvého kolísavého přítele; užitečný rozhovor, který jsi dovedl příhodně vyvolat; odborná rada, která zlepší jeho práci na univerzitě; a diskrétní nediskrétnost, kterou mu otevíráš netušené horizonty horlivosti... Toto všechno je „apoštolát důvěry“. (Cesta č. 973)

- Nemůžeš být pouze pasivní. Musíš se stát opravdovým přítelem svých přátel. „Pomáhat jim.“ Především příkladem svého chování a pak svou radou a morálním vlivem, který vyplývá z důvěrného přátelství. (Brázda č. 731)

- Rozšiřování společenských prostředků zaměřených na zmírnění utrpení nebo chudoby ... nemůže nikdy nahradit něhu (protože tyto společenské prostředky fungují na jiné úrovni) - lidskou a nadpřirozenou - našeho bezprostředního, osobního kontaktu s bližními: s chudákem v nedaleké čtvrti, s nemocným, který prožívá svou bolest v obrovské nemocnici; nebo s někým jiným, třeba bohatým, který ve své samotě touží po láskyplném rozhovoru a křesťanském přátelství. (Dopis, 24. října 1942)

- Až budeš nemocný, nabídni láskyplně svá utrpení. Ta se změní v kadidlo pálené na Boží počest, které tě posvětí. (Výheň, č. 791)