Šifra mistra Leonarda, Opus Dei a Katolická církev

Odpověď Opus Dei ve Spojených státech na knihu Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code)

Mnoho lidí je mateno tvrzeními o křesťanské historii a teologii, která jsou uvedena v Šifře mistra Leonarda (The Da Vinci Code). Chtěli bychom připomenout, že Šifra mistra Leonarda je vymyšleným dílem a není zdrojem relevantních informací o těchto záležitostech.

Šifra mistra Leonarda vyvolala obecný zájem o původ Bible a o základní pravdy křesťanské víry, jako například božství Ježíše Krista. Tato témata jsou důležitá a hodna studia a my doufáme, že zájemci budou motivováni ke studiu hodnotných vědeckých studií, která vycházejí z fakt a ne ze smyšlenek.

Ti, kteří budou hlouběji studovat a budou ochotni mít kritického ducha, zjistí, že prohlášení učiněná v Šifře mistra Leonarda o Ježíši Kristu, Máří Magdaléně a historii Církve postrádají podporu mezi vědeckými pracemi. Šifra mistra Leonarda například prohlašuje, že římský císař ze 4. století, Konstantin, vynalezl doktrínu o božství Krista z politických důvodů. Historické důkazy však jasně ukazují, že křesťanskou víru v božství Ježíše Krista prohlašují Nový Zákon i raně křesťanské spisy. Jiné příklady nepravdivých prohlášení z Šifry mistra Leonarda mohou být nalezeny na webové stránce www.opusdei.org. Těm, kteří jsou ochotni se dostat ke kořenům nepravd ze Šifry mistra Leonarda, doporučujeme knihy „The Da Vinci Deception“, „De-Coding Da Vinci“ nebo „The Da Vinci Hoax“.

Chtěli bychom rovněž upozornit, že popis Opus Dei v Šifře mistra Leonarda je falešný. A to jak v celkovém dojmu, tak v mnoha detailech. Bylo by nezodpovědné vytvořit si názor na Opus Dei na základě Šifry mistra Leonarda. Těm, kteří mají zájem o informace o Opus Dei doporučujeme knihy „Případ Opus Dei“ od Vittoria Messoriho nebo „Křesťanské povolání, povolání do Opus Dei“ od Johna Coverdaleho.

1. Opus Dei a mniši

V Šifře mistra Leonarda jsou členové Opus Dei prezentováni jako mniši (lépe řečeno jako karikatury mnichů). Jako všichni katolíci, členové Opus Dei vysoce oceňují mnišství, ale ve skutečnosti členem Opus Dei není žádný mnich. Opus Dei je instituce katolické církve pro laiky a diecézní kněze, není řeholí.

Členové Opus Dei žijí svou víru uprostřed světa, na rozdíl od těch, kteří jsou povoláni ke klášternímu životu. Opus Dei pomáhá lidem žít blíže Bohu skrze běžné denní činnosti.

Numeráři, kteří jsou mezi členy Opus Dei menšinou, si volí život v celibátu, aby mohli být plně k dispozici k organizování aktivit Opus Dei. Neskládají ale sliby, nenosí hábity, nespí na slaměných matracích, netráví všechen svůj čas v modlitbách a v tělesném umrtvování, ani nežijí další prvky mnišského života, jak je popisováno v Šifře mistra Leonarda. V protikladu k těm, kteří jsou povoláni k řeholnictví, numeráři mají běžná civilní zaměstnání.

Ve skutečnosti Šifra mistra Leonarda převrací přirozenost Opus Dei naruby. Řehole jsou pro ty, kteří mají povolání k životu mimo svět. Opus Dei je pro lidi, kteří mají povolání k žití své křesťanské víry uprostřed světa.

2. Opus Dei a kriminalita

V Šifře mistra Leonarda jsou členové Opus Dei nařčeni z vražd, lží, omamování lidí a dalších neetických skutků, které činí na základě přesvědčení, že je konají pro blaho Boha, Církve a Opus Dei.

Opus Dei je institucí katolické církve a je věrné její doktríně, která jasně odsuzuje nemorální chování včetně vražd, lží, krádeží a obecně ubližování lidem. Katolická církev učí, že nikdo nesmí konat zlo, a to ani s dobrým úmyslem.

Úkolem Opus Dei je pomáhat lidem propojit jejich víru a každodenní činnosti. Jejich duchovní formace a pomoc tak naopak podporuje etické chování jejích členů. Členové Opus Dei samozřejmě, jako každá lidská bytost, dělají chyby, to je však odchylka od učení Opus Dei a nikoli jeho prezentace.

Kromě přisuzování kriminálních aktivit Opus Dei, Šifra mistra Leonarda také nepravdivě líčí Opus Dei jako organizaci, jejímž cílem je moc a bohatství.

3. Opus Dei a tělesná umrtvování

Šifra mistra Leonarda navozuje dojem, že členové Opus Dei provádějí krvavá umrtvování. Členové Opus Dei tak nečiní, přestože mnozí světci v historii Církve tyto činnosti praktikovali.

Katolická církev radí lidem, aby praktikovali odříkání. Tajemství Ježíšova utrpení ukazuje, že dobrovolné oběti mají transcendentální hodnotu a přinášejí duchovní užitek. Zároveň pomáhají překonávat náklonnost ke hříchu. Z těchto důvodů Církev předepisuje v určité dny půst a doporučuje věřícím, aby se odříkali i jinými způsoby. Umrtvování není v žádném případě středem křesťanského života, ale je nemožné přiblížit se Bohu bez něho: „Není svatosti bez sebezáporů a bez duchovního boje.“ (Katechismus katolické církve, bod 2015).

V oblasti askeze Opus Dei upřednostňuje malá odříkání před mimořádnými, v rámci ducha integrace víry a sekulárního života. Členové Opus Dei se například snaží umrtvovat tím, že pokračují v práci i když jsou unaveni, občasným vzdáváním se požitků nebo pomocí potřebným.

Někteří členové Opus Dei také omezeně používají žínici a důtky, tedy druh umrtvování, který vždy patřil k tradici Církve, kvůli jejich symbolické podobnosti k Ježíšovu utrpení. Církev učí, že lidé by se měli přiměřeně starat o své fyzické zdraví a každý se zkušenostmi v této oblasti ví, že podobné způsoby žádným způsobem nepoškozují zdraví dotyčného. Popis žínice a důtek v Šifře mistra Leonarda je přehnán a překroucen: zranění popsaná v knize nejsou jejich prostřednictvím možná. Navíc jejich užívání je projevem lásky k Bohu a touhy přiblížit se Ježíši Kristu, nikoli viny, nenávisti nebo trestání.

4. Opus Dei a vyjádření o kultu

Na různých místech popisuje Šifra mistra Leonarda Opus Dei jako „sektu“ nebo „kult“. Pravdou je, že Opus Dei je součástí Církve a nemá odlišnou doktrínu nebo praktiky. Neexistuje žádná definice nebo teorie, vědecká nebo lidová, na jejímž základě by mohlo být Opus Dei nazváno „sektou“ nebo „kultem“.

Opus Dei je institucí Katolické církve, jejímž cílem je pomáhat lidem skloubit víru a jejich každodenní aktivity. Jako osobní prelatura (organizační struktura katolické církve) doplňuje práci místních katolických farností tím, že poskytuje lidem doplňující duchovní vedení a vzdělání.

Opus Dei bylo založeno ve Španělsku roku 1928 katolickým knězem svatým Josemaríou Escrivou a začalo růst za podpory tamějších biskupů. Roku 1950 obdrželo definitivní schválení od Svatého stolce a začalo růst v mnoha zemích na celém světě. Dnes má Opus Dei zhruba 83 000 laických členů a 2 000 kněží. Několik miliónů lidí na celém světě se účastní jeho programu a aktivit, které jsou konány ve více než 60 státech.

Šifra mistra Leonarda rovněž obviňuje Opus Dei z „vymývání mozků“, „donucování“ a „agresivního náboru“. Tím nespravedlivě používá proti Opus Dei výrazy, které jsou používány vůči skupinám, které si je zasluhují.

Opus Dei vyzývá lidi, aby dali své životy Bohu a následovali zvláštní cestu služby v katolické církvi. Život může být dán pouze svobodně, rozhodnutím srdce, ne vnějším tlakem. Ten by byl špatný a bezvýsledný. Opus Dei respektuje svobodu svědomí svých současných i budoucích členů, stejně jako každého, s kým se stýká.

Jako ukázka, že si je Opus Dei vědomo důležitosti osobní svobody, může sloužit skutečnost, že má určité pojistky, aby ten, kdo se chce stát jejím členem, byl úplně a zcela informován. Nikdo se například nemůže trvale zavázat, dokud nedokončí méně než 6 let systematického a srozumitelného formování o skutečnostech, které obnášejí členství. Nikdo se navíc nemůže dočasně zavázat před dovršením18 let a trvale před dosažením 23 let.

5. Opus Dei a ženy

Šifra mistra Leonarda říká o hlavním sídle Opus Dei v USA: „Muži vcházejí hlavním vchodem z Lexington Avenue a ženy bočním.“ To je zavádějící. Lidé, ať už muži nebo ženy, užívají dveře té části domu, kam směřují. Budova je rozdělena na samostatné části z toho prostého důvodu, že jedna je oddělenou rezidencí pro muže žijící v celibátu a druhá pro ženy v celibátu. Ale tyto prostory nejsou genderově vymezeny. Navíc je to ženské centrum, do kterého se vchází z Lexington Avenue, přesně naopak než je uvedeno v knize. (Poznámka: Kniha někdy nesprávně označuje budovu jako „světové sídlo“).

Šifra mistra Leonarda rovněž uvádí, že členky Opus Dei jsou „nuceny zdarma uklízet mužské rezidence“ a jsou i jinými způsoby považovány za méněcenné v porovnání s muži.

To není pravda. Opus Dei učí, v souladu s Církví, že muži a ženy mají stejnou cenu i důstojnost a jednají podle tohoto přesvědčení. Členky Opus Dei pracují v nejrůznějších profesích. A to jak v těch, které se v očích společnosti jeví jako prestižní, tak v těch, které má společnost tendenci nedoceňovat, jako práci v domácnosti. Opus Dei učí, že jakákoli poctivá práce, konaná z lásky k Bohu, má stejnou hodnotu.

Některé numerářky Opus Dei si dobrovolně zvolily za svou profesi starost o centra Opus Dei, jak mužská, tak ženská. Rovněž se starají o konferenční centra, kde se konají akce kulturní a duchovní formace. Tyto ženy jsou profesně vzdělané a placené za své služby, které rovněž zahrnují vnitřní dekoraci, catering a jiné vysoce kvalifikované služby. Milióny lidí, které se účastní rekolekcí nebo jiných formačních aktivit v centrech Opus Dei oceňují jejich profesionalitu. Obvinění v Šifře mistra Leonarda, že jejich práce postrádá důstojnost a hodnotu, je pro tyto ženy znevažující.

6. Opus Dei a Vatikánská banka

Šifra mistra Leonarda říká, že Opus Dei bylo učiněno osobní prelaturou, jako výraz vděku za záchranu Vatikánské banky.

Ani Opus Dei, ani jakýkoli jeho člen nepomáhal Vatikánské bance. Církevní autority učinily z Opus Dei osobní prelaturu roku 1982, neboť zjistily, že tato nová kanonická kategorie vyhovuje smyslu Opus Dei a jeho struktuře.

V každém případě není status osobní prelatury nic zvláštního: je pouze jednou z kanonických kategorií, které má Církev, aby určila instituci, která vykonává speciální pastorační aktivity. V kontrastu s tím, co se píše v knize, status osobní prelatury v žádném případě nepoukazuje na zvláštní projev vděčnosti papeže, nebo na skutečnost, že by členové nebyli pod autoritou jejich místních biskupů.

7. Svatořečení zakladatele Opus Dei

Šifra mistra Leonarda prohlašuje, že Církev obešla vlastní kanonizační nařízení, aby urychlila svatořečení zakladatele Opus Dei.

Svatořečení sv. Josemaríi Escrivy roku 2002 nastalo 27 let po jeho smrti (ne 20, jak říká kniha). Bylo prvním, v němž se uplatnila nová nařízení Církve ohledně kanonizace, a proto bylo rychlejším, než tomu obvykle bylo dříve. Matka Tereza bude zřejmě svatořečena ještě rychleji vzhledem k tomu, že byla blahořečena už 6 let po své smrti (Escrivá byl blahořečen za 17 let). Dokonce i podle starých nařízení byla sv. Terezie z Lisieux svatořečena za 27 let, tedy za zhruba stejnou dobu jako Escrivá.