Otevřete brány milosrdenství

Kolem Svatého otce se znovu shromáždí stovky tisíc chlapců a dívek z celého světa. Opustí na několik dní své domovy, své studium nebo své obvyklé aktivity a budou společně slavit krásu křesťanské víry a svaté církve.

Prozíravost svatého Jana Pavla II. - který tyto dny nabídl mladým lidem před 30 roky - měla za následek, že událost hluboce zakořenila v životě mnoha dívek a chlapců světa, katolíků i nekatolíků.

V uších těch, kdo budou procházet Evropou na cestě do Krakova, zazní slova, která překvapila svět a jsou stále aktuální: Nebojte se! Otevřete brány Kristu!

Nyní se Světový den mládeže 2016 vrací ke geografickým i duchovním kořenům polského papeže: zde bude opět milosrdenství jiskrou, která zapálí touhu odevzdat se Bohu a službě druhým lidem. V uších těch, kdo budou procházet Evropou na cestě do Krakova, zazní slova, která překvapila svět a jsou stále aktuální: Nebojte se! Otevřete brány Kristu!

Ve stopách svatého Jana Pavla II. a svaté Faustiny Kowalské - kteří mluví o Božím milosrdenství - to budou dny vybízející mladé lidi, aby otevřeli brány své duše, aby objevili milosrdenství. Ve skutečnosti je třeba se vyhýbat tomu, aby milosrdenství nezůstávalo jen u pěkných slov, která by naši řeč obohacovala a skládala je do vyumělkovaných vět nebo písní a přitom neměla žádný vliv na naše bytí nebo naše konání. Proto nám papež František nabízí mnoho příležitostí - tento SDM je jedním z příkladů - jak milosrdenství prožívat a uvádět do praxe.

Kéž by se mnoho mladých lidí vrátilo z Krakova s čistším pohledem a s radostnou duší, když se odevzdali do rukou božské milosti.

Milosrdenství Boží je s Bohem totožné. Proto vychází z tajemství samého Boha. Aby se dalo odhalit, je třeba ho přijmout, a ten nejlepší způsob - ta nejpřímější a nejradostnější cesta - jde přes vyznání našich chyb ve svátosti pokání. Když do jeho rukou vložíme naše urážky, poznáme, jak dalece nás Stvořitel miluje. „Ježíš Kristus“, říkal svatý Josemaría, „na nás vždy čeká, právě proto, že zná naši slabost.“ Kéž by se mnoho mladých lidí vrátilo z Krakova s čistším pohledem a s radostnou duší, když se odevzdali do rukou božské milosti, když pocítili objetí tohoto božského Otce, který stále čeká na náš návrat. Nebojme se, otevřeme brány Božího milosrdenství! Tento postoj nás vede k návratu k dobru, pokud jsme ho ztratili, a přivádí k nové touze po lásce. Milosrdenství v nás nabývá na síle i tehdy, když se praktikuje. Taková je jeho moc, neboť má schopnost naplnit život, proměnit jednotvárnou existenci v mocnou, pozitivní a klidnou sílu, kterou naše společnost potřebuje. Zdravá nespokojenost je charakteristickou známkou mladé duše, jak vysvětloval svatý Josemaría: „V mládí jsem byl vzpurný a i nyní jsem takový. Protože nemám rád, když se protestuje a zároveň se nenabídne pozitivní řešení. Nemám rád, když se vyvolává zmatek. Proti tomu všemu protestuji! Chci být synem Božím, stýkat se s Bohem, chovat se jako ten, kdo zná svůj věčný cíl, kráčí životem a kde může, koná dobro a zároveň má pochopení, omlouvá, odpouští a žije s druhými v míru...“

Kéž by se s těmito zkušenostmi všichni vrátili do svých domovů s předsevzetím - konkrétním a osobním -, které napomůže rozšířit Boží lásku do všech koutů světa.

Tyto dny v Polsku nám nabídnou mnohé příležitosti, jak žít milosrdenství, jak žít duch služby: spolužití s neznámými lidmi, chvíle čekání, horka i zimy, skrovný spánek nebo jiné nepohodlí nám nabídnou možnost se postarat a pomoci druhým, jak to dělal Ježíš Kristus. Kéž by se s těmito zkušenostmi všichni vrátili do svých domovů s předsevzetím - konkrétním a osobním -, které napomůže rozšířit Boží lásku do všech koutů světa.

Pokud učiníme z těchto dnů školu milosrdenství, vrátí se každý poutník domů s batohem naplněným nadějí a bude schopen plnými hrstmi rozdávat nevyčerpatelný poklad, který vlastní duše, jež se nechala obejmout Pánem.

+ Javier Echevarría

Prelát Opus Dei