Wlodzimierz Redzioch: Vaše Excelence, jste hlavou organizace Katolické církve, která upoutala pozornost médií po celém světě. Naneštěstí však byl v nich zpravidla nastíněn zkreslený obraz organizace. Můžete nám říci, co je Opus Dei?
Biskup Javier Echevarría: - Svatý Josemaría Escrivá de Balaguer často opakoval, že Opus Dei je „Boží cesta pro křesťany, kteří chtějí žít jako praví křesťané.“ Snahou členů Opus Dei není dělat nápadné věci. Jsou obyčejnými křesťany, kteří se snaží ve svých všedních životech hledat svatost. Protože se Prelatura, církevní instituce, skládá z kněží a laiků, tedy obyčejných lidí, cítíme se pohodlně ve světě, mezi lidmi, v práci, ve svých rodinách... A řeknu ještě více: Nejen, že se ve světě cítíme v pohodlí, ale také svět milujeme, milujeme denní život s tisíci jeho povinností a úkolů. Člověk nemůže být křesťanem jenom v kostele, musí být jím také v obyčejných a prozaických záležitostech všedního dne. Musí vést život víry v Boha, život naděje a lásky ke všem lidem – jako první křesťané – a pak se každý den stává svátkem. Tato idea „velikosti“ všedního života je jádrem poselství sv. Josemaríi, je to ideál, který, díky Bohu, sdílí mnoho lidí, včetně těch, kteří nepatří k Opus Dei.
Pokud jde o zájem, který Prelatura vzbuzuje v médiích, domnívám se, že to je důsledkem skutečnosti, že existuje tolik lidí, kteří skrze Opus Dei zaníceně hledají transcendentální smysl reality, ve které žijeme. Jedním slovem, setkáváme se zde s něčím, co stále „přitahuje“ lidi ke křesťanství, jak to Benedikt XVI. zdůraznil při různých příležitostech.
W. Redzioch: Opus Dei je tím, co je známo jako personální prelatura. Dobře víme, co jsou řeholní kongregace nebo instituty zasvěceného života, ale většina katolíků nemá žádnou představu o tom, co znamená „personální prelatura.“ Mohl byste nám vysvětlit tento termín?
Biskup Javier Echevarría: Personální prelatura je odlišná od řeholní kongregace a institutu zasvěceného života. Je to struktura Katolické církve, ke které mohou patřit kněží i laici a jejíž hlavou je prelát.
W. Redzioch: Takže můžeme říci, že tato struktura je podobná struktuře diecéze s věřícími po celém světě.
Biskup Javier Echevarría: Ne tak docela, protože prelatura nechce být místní církví.
W. Redzioch: Snad je lepší ji přirovnat k vojenskému ordinariátu?
Biskup Javier Echevarría: Ano, to je lepší přirovnání.
W. Redzioch: Řadu let jste blízce spolupracoval se zakladatelem Opus Dei. Jaké jsou vaše vzpomínky na sv. Josemaríi?
Biskup Javier Echevarría: Mám samozřejmě velmi mnoho vzpomínek na sv. Josemaríi, ale co mne na něm upoutalo nejvíc, byla jeho radost, jeho věrnost církvi a jeho láska k lidem. Kdykoliv jednám, zvažuji, co by v dané situaci udělal sv. Josemaría. Dokázal z ničeho vytvořit uvnitř církve tuto úžasnou, po celém světě rozšířenou skutečnost, kterou je dnes Opus Dei – nejen laici a kněží, kteří patří k Prelatuře, ale také milióny osob, které s ní spolupracují. Samozřejmě, Prelatura by neexistovala bez působení Boží milosti, ale také by nebyla možná bez odpovědi jedné osoby – sv. Josemaríi – na Boží volání.
W. Redzioch: Sv. Josemaría soustředil své duchovní zásady v knize nazvané Cesta, která je skutečným duchovním průvodcem pro členy Opus Dei. Jak bychom mohli popsat její spiritualitu?
Biskup Javier Echevarría: Jeden důležitý aspekt každodenního života, který jsem před chvílí zmínil, je nepochybně naše práce. Kromě povzbuzování k pravidelné modlitbě a hlubokému svátostnému životu se poselství Opus Dei soustřeďuje na práci, která se, pokud je vykonána svědomitě a viděna jako oběť Bohu a služba bližnímu, může stát prostředkem posvěcení a setkáním s Kristem. V knize, kterou jste zmínil, sv. Josemaría píše: „Pro moderního apoštola je hodina studia hodinou modlitby!“ Další aspekt spirituality Opus Dei je vědomí Božského synovství každého křesťana.Bůh je Otec, náš Otec, a tento fakt, pokud ho plně pochopíme, všechno radikálně mění; umožňuje nám čelit všem výzvám denního života pozitivním způsobem. Měl bych také zmínit svobodu, která v poselství sv. Josemaríi zaujímá důležité místo a je prezentována jako popud ke křesťanskému sebeodevzdání a současně je neoddělitelná od osobní zodpovědnosti.
W. Redzioch: Jaké byly vztahy mezi papeži Janem XXIII., Pavlem VI. a Janem Pavlem II. a Opus Dei?
Biskup Javier Echevarría: Vztahy mezi Opus Dei a výše zmíněnými papeži byly blízké a hluboké. Přirozeně, měli bychom zmínit také Pia XII., Jana Pavla I. a Benedikta XVI. Pokud jde o Jana Pavla II., mohu říci, že byl pro Opus Dei jako otec. Byl tím papežem, který ustanovil Opus Dei jako personální prelaturu v roce 1982, po letech přípravy, která začala v době Druhého Vatikánského koncilu a probíhala současně s přípravou nového Kodexu kanonického práva. Byl to také Jan Pavel II., který svatořečil sv. Josemaríi v roce 2002 a nazval jej: „světcem všedního života.“ Zvláště jedno gesto Jana Pavla II. na mne udělalo hluboký dojem: Když zemřel můj předchůdce, biskup Alvaro del Portillo, přišel osobně do kostela Prelatury, aby se modlil před ostatky zesnulého. Předtím, v roce 1984, věnoval Jan Pavel II. donu Álvarovi kopii obrazu Naší paní z Czestochowé. Dnes tento obraz zaujímá čestné místo v kurii Prelatury v Římě. Pokaždé, když vidím tuto ikonu, se cítím spojen se všemi katolíky v Polsku. Připomíná mi také moje mnohé poutě do Czestochowé. První byla s biskupem del Portillem v roce 1979 a poslední, kterou jsem vykonal, jako prelát Opus Dei, byla na svátek Naší Paní z Jasné Gory, 26. srpna 2005. Jsem přesvědčen, že Jan Pavel II. dal mnoho světu a církvi. Bez jakékoliv pochyby přinesl mnoho Opus Dei, díky svému duchovnímu otcovství.
W. Redzioch: Mnoho lidí bylo překvapeno, že odpověď Prelatury na pomluvy obsažené v knize Dana Browna byla sice jednoznačná, avšak také umírněná: Nepodali jste na něm žalobu ani nežádali žádnou jinou kompenzaci. Proč Prelatura reagovala tímto způsobem?
Biskup Javier Echevarría: Rád bych poukázal na fakt, že nejvíce nešťastný aspekt Brownovy knihy není to, co říká o Opus Dei, ale zfalšovaný obraz Krista a jeho církve, který předkládá svým čtenářům. Opus Dei, které je částí církve, je mladou, pulsující a krásnou skutečností. Spisatelovy smyšlenky mohou tuto krásu zatemnit a to je smutné. Rozpoznáváme nicméně, že krása církve, která zahrnuje Opus Dei, se zjevuje ve své plnosti, když ukazujeme Kristovu lásku a nepoddáváme se zraněným citům. V této perspektivě je láska nejlepším způsobem, jak prezentovat osobu Ježíše Krista a realitu církve. To je důvod, proč naše reakce, která byla rozhodná, ale současně zdvořilá, byla vyjádřením našeho smyslu pro zodpovědnost. Nezapomínejme, že láska je Kristovo přikázání a ve skutečnosti jeho nejdůležitější přikázání.
Zopakuji to ještě jednou: to nejbolestnější na Šifře mistra Leonarda je způsob, jakým se kniha pokouší trivializovat osobu Krista. Je dobré vidět, že nová kniha papeže Benedikta XVI. postavila do středu kulturního dialogu historickou realitu – lidskou a božskou – Ježíše Krista. To je pro křesťany a všechny lidi znamenitá příležitost poznat Ježíše a prohloubit svůj vztah s Božím Synem, který se stal člověkem.
W. Redzioch: Příští rok bude 80. výročí vzniku Opus Dei. Jak se připravujete na tuto událost?
Biskup Javier Echevarría: Na prvním místě se na ni každý z nás připravuje osobní konverzí. Musíme se před Bohem sami sebe ptát: Jak sloužíme církvi, papeži a druhým lidem?
Co se týká Prelatury, bude to příležitost vysvětlit, co je Opus Dei. Právě teď, jak se 80. výročí založení Opus Dei blíží, začíná Opus Dei svoji práci v Rusku a brzy budeme přítomni také v Rumunsku.