Morálka a etika pod sluncem: jak strávit léto v Římě jiným způsobem

Na Papežské univerzitě Svatého kříže zamýšlí Centrum pro vědu a výzkum „Trhy, kultura a etika“ předložit současné společnosti křesťanskou filosofii a etiku. Od 21. do 27. září organizuje letní kurz v Římě pro studenty společenských věd.

Letní škola MCE nabízí v hlavním městě křesťanství týden studia morální a etické teologie. Hlubší pohled na etiku a světlo křesťanské víry jde za hranice pouhého technického, ekonomického nebo právního pohledu. Cílem tohoto letního kurzu je poskytnout příležitost k zahájení dialogu mezi vírou a rozumem se záměrem služby druhým a též současné společnosti a kultuře.

Na Letní škole MCE bude učit prof. Robert Gahl, profesor aplikované etiky na Papežské univerzitě Svatého kříže a prof. Martin Schlag, profesor morální teologie a ředitel Akademického centra vědy a výzkumu MCE. Všechny přednášky budou v angličtině.

Dvacet vyučovacích hodin bude doplněno navštěvami historických míst a dalšími aktivitami v Římě, např. filmové forum nebo diskuze s osobami z kulturního světa. Kurz ve spojení s ubytováním v blízkosti Říma chce nabídnout studentům zkušenosti z jiného úhlu pohledu, konfrontovat je s jejich současnými názory a pobídnout k zamyšlení nad tím, co dělají.

Další informace a úplný program je k dispozici na stránkách: mcesummerschool.com

Následujeme výzvu papeže Františka

Tato iniciativa odpovídá na sociální poselství papeže Františka. V apoštolské exhortaci o radosti hlásání evangelia v dnešním světě napsal: „Toto není sociální dokument, a pro reflexi o těchto rozmanitých tématech máme velmi vhodnou pomůcku v Kompendiu sociálního učení církve, jehož užívání a studium vřele doporučuji. Kromě toho papež ani církev nemají monopol na interpertaci sociální reality či na návrh řešení soudobých problémů.“(EG 184)

Nicméně také poznamenal, že náboženství se nesmí omezit na soukromý sektor, ale pastýři církve a křesťané všeobecně „mají právo vyslovit názory na všechno, co se týká lidského života, poněvadž úkol evangelizace implikuje a vyžaduje integrální povznesení lidské bytosti.“ (EG 182) Křesťanská konverze vyžaduje přehodnocení všeho, co se týká sociálního řádu a dosažení obecného blaha.

Studenti společenských věd, např. práva, ekonomie, sociálních komunikací, se specializují na ty aspekty společenského života, které mají velkou důležitost pro budoucnost společnosti. Studují individuální činy, které v síti vzájemných vztahů formují a uspořádávají náš společný život ve společnosti. Zároveň v důsledku tendence přehánět důležitost specializace jsou v nebezpečí uzavírat se do sebe a ztrácet tak globální pohled, který se nachází v centru společenských věd.

Křesťanská víra má veřejný a společenský rozměr; nemůže se omezovat na soukromý život jednoho člověka. Když křesťan přijal křest, stává se účastníkem trojitého povolání nebo poslání: kněžského, pastoračního a prorockého (prv. LG 10-12). Zvláště poslání prorocké je podstatné pro víru biblickou: ve jménu Boha jsou muži a ženy povoláni hlásat pravdu a spravedlnost před lží (mylné informace), nespravedlností a útiskem; a když tak dělají, staví se proti zneužívání moci, ať už politické nebo ekonomické.

„Autentická víra, která nikdy není pohodlná a individualistická, vždycky implikuje hlubokou touhu změnit svět, předávat hodnoty a zanechat po sobě to nejlepší. Milujeme tuto nádhernou planetu, kam nás uvedl Bůh, a milujeme lidstvo, které ji obývá, se všemi jeho dramaty a malátnostmi, s jeho tužbami a nadějemi, s jeho hodnotami a slabostmi. Země je náš společný dům a všichni jsme bratři. Třebaže „spravedlivé uspořádání společnosti a státu je ústřední úlohou politiky“, církev „nemůže a nesmí zůstat pouze na okraji usilování o spravedlnost“.[150] Všichni křesťané, včetně pastýřů, jsou povoláni mít starost o vytvoření lepšího světa. O to jde, protože sociální smýšlení církve je v první řadě pozitivní a cílené, orientuje transformující počínání a v tomto smyslu nepřestává být znamením naděje, která prýští ze srdce Ježíše Krista naplněného láskou.“ (EG 153)