Landry Gbaka-Brédé, z Pobřeží slonoviny, je jeden z 37 jáhnů Prelatury Opus Dei, kteří byli vysvěceni v římské Basilice Sv. Evžena. „Mnoho lidí v našich 16 zemích,“ říká, „hledá smysl života a velice žízní po Bohu. Prosím ty, kdo budou číst tyto řádky, aby nám pomohli svými modlitbami. Velmi je potřebujeme k tomu, abychom byli opravdovými nástroji Ježíše Krista.“
Biskup Echevarría: „Svět velice potřebuje Kristovu lásku“
Svěcení navštívilo asi 2 000 lidí. Noví kněží téměř zaplnili presbytář. V homilii jim prelát Opus Dei připomněl, že „skrze vaše svěcení vás povolal samotný Pán. Od nynějška, po celý váš život, budete služebníky Krista, viditelnými nástroji nejvyššího kněze, abyste na zemi zvěčňovali jeho oběť.“
Biskup Echevarría dále citoval z dopisu Jana Pavla II., který kněžím připomíná, že skrze jejich ruce se ve mši svaté stává Kristus přítomným v čase: „Jak bychom mohli nežasnout nad touto skutečností? Jestliže je Kristova pokora a láska v Eucharistii tak nezměrná, jak napsal sv. Josefmaria: 'více než ve stáji, více než v Nazaretě a více než na kříži' (Cesta, 533), všechno, co můžeme udělat, je pokleknout před tímto velkým tajemstvím víry v tiché adoraci.“
„Čeká nás nesmírný úkol,“ dodal biskup Echevarría. „Stačí se podívat kolem sebe, abychom viděli, že svět velice potřebuje Kristovu lásku. Všude vidíme zlovolné ovoce nenávisti, násilí, zločinů, které někteří lidé páchají proti jiným lidem. Zaséváním míru a lásky jsme my křesťané nositeli 'libé vůně Kristovy', jestliže zůstáváme, v neotřesitelné důvěře v jeho dobrotu a moc, těsně spojeni s naším Pánem.“
Prelát Opus Dei připomněl skupině nových kněží několik nedávných slov Svatého otce: „Vaše kněžské svěcení se odehrává v době, kdy… se mocné společenské síly snaží přimět lidi zapomenout na Boha – především mladé lidi a rodiny. Ale nemějte strach. Bůh bude vždy s vámi! S jeho pomocí můžete najít cestu k srdci každého člověka a sdělit mu zprávu, že Dobrý pastýř za něj dal svůj život a chce mu dát podíl na jeho tajemství lásky a spásy.“
Na závěr biskup Echevarría gratuloval rodičům a příbuzným nových kněží a požádal je, aby „se modlili za ně a za všechny posvátné služebníky – za papeže, který před několika dny oslavil 84. narozeniny, za kardinála římského vikáře a za biskupy a kněží celého světa. Ať vám Pán žehná!“
Pobřeží slonoviny, mladá a rostoucí církev
„V mé zemi je velká potřeba míru a usmíření,” říká Otec Landry, nový kněz z Pobřeží slonoviny. Jeho země trpí sociální a politickou nestabilitou, proto „se musíme učit, jak odpustit, protože každý trpěl. Prosím o Boží pomoc, abych jako kněz mohl přispět k míru na Pobřeží slonoviny pomocí svátosti pokání. Ve zpovědi se my křesťané smiřujeme s Bohem, takže s duší naplněnou mírem a s Boží pomocí můžeme vybudovat společnost založenou na pochopení a vzájemné podpoře.“
Otec Landry se narodil v roce 1973; stejně jako on i „katolická církev v mé zemi je mladá a stále rostoucí.“ O své budoucí kněžské práci hovoří plný naděje: „Kněží jsou potřeba k doprovázení lidí, kteří konvertovali ke katolicismu a mají dychtivou touhu lépe poznat svoji víru. Jak já to vidím, tato formace je jedním z velkých úkolů Církve v mé zemi. Cítím velkou zodpovědnost pomoci lidem chápat učení Ježíše Krista a často přijímat svátosti, zejména zpověď a mši svatou.“
Provázen modlitbami mnoha Australanů a Novozélanďanů
Peter Fitsimons, Australan, je další z nových kněží. Před svým svěcením měl právní praxi a přednášel na Právnické fakultě Waikatovy university na novém Zélandu. Jeho matka za ním letěla 19 000 kilometrů ze Sydney do Říma, spolu se strýcem Vincentem, členem Oblátů Neposkvrněné Panny Marie, a několika dalšími příbuznými a přáteli z Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a Malajsie.
Podle Otce Petra, jeho otec (který zemřel v roce 1999) byl zdrojem jeho povolání: „Řekl mi, že za mne modlil, abych byl velkorysý vůči Bohu. Jsem si jistý, že jeho modlitby mi během těchto let velice pomohly. Cítím vůči svému otci velký dluh a teď se nemohu dočkat, až se za něj budu modlit každý den ve svaté mši.“ Ohledně slavení Eucharistie, Otec Petr řekl: „Vím, že nejdůležitější věc, kterou kněz dělá, je modlitba, proto prosím sv. Josefamarii, abych mi pomohl velmi milovat svatou mši.“
V tento den se Otec Peter cítí podporován modlitbami mnoha lidí: „Například jsem dostal dopis od anglické rodiny, protestantů. Požádali, aby byly přímluvy za mne publikovány v náboženském bulletinu jejich farnosti.“
Ji Young a konverze jeho rodiny
Vysvěcen byl také Korejec Ji Young Emiliino Hong. Narodil se v Soulu v roce 1973 a v roce 1986 se přestěhoval se svojí rodinou do Buenos Aires. Tam se setkal s katolickou vírou a po krátké době byl přijat do Církve. „Nejprve konvertovala jedna z mých tet žijící v Koreji a potom spolu s ní našli cestu ke katolické víře moji rodiče a můj bratr, stejně jako mé tety, strýcové a prarodiče. Já jsem byl presbyterián a v mé rodině byli také buddhisté, ale většina byla nevěřící.“
Otec Ji Young vysvětlil, že když Jan Pavel II. navštívil Koreu v roce 1984, byl zde milión katolíků; dnes je jich více než čtyři milióny. Zčásti tuto explozi konverzí připisuje přímluvám korejských mučedníků, které papež během své cesty kanonizoval, mezi nimi Pedra Lee, Ji Youngova předka z matčiny strany.
Rodina představuje pro nového korejského kněze kontext, ve kterém nalezl Boha a své obrácení: „Prosím Boha, aby více rodin, stejně jako ta moje, nalezlo cestu k Bohu. V mém případě je jasné, že On konal prostřednictvím obrácení mé tety.“
Vedle Pobřeží slonoviny, Austrálie a Koreje pocházejí nové kněží také z Argentiny, Brazílie, Hondurasu, Chile, Itálie, Kolumbie, Mexika, Paraguay, Polska, Portugalska, Salvádoru Španělska a Venezuely.