Betlém, stromeček, 50 příbuzných a sirotek v Beninu...

Charlotte a Hervé jsou francouzští manželé, kteří na Vánoce čekají návštěvu 50 příbuzných. Nicméně přípravy jim nebrání v tom, aby se posadili k betlému a uvažovali společně, jak své přátele a děti přiblížit k Bohu.

My křesťané slavíme adventní dobu. Můžete nám říci, jak ji prožíváte ve vaší rodině? Hervé: Pro nás je to příležitost modlit se více v rodině. Modlitby při mši svaté jsou v tomto období moc krásné a proto si je čteme a přemýšlíme o nich. Také se modlíme zpěvem adventních písní.

Charlotte: Kromě toho každý rok posíláme všem našim známým blahopřání k Vánocům s obrázkem narození Krista. Hervé, můj manžel, posílá několik dopisů všem svým spolupracovníkům a když je píše, vím, že se za každého z nich modlí. Snažíme se, aby vánoční pohled byl pěkný a inspirující. Výsledek? Skoro pokaždé najde toto blahopřání za pár dní na viditelném místě v kanceláři svých kolegů.

Patříte do Opus Dei již více než 20 let. Jak vám toto povolání pomáhá prožívat advent?

Charlotte: Svatý Josemaria nám říká, abychom se, když uvažujeme o příbězích evangelia, vmísili mezi osoby těchto scén. Rádi navštěvujeme dům Marie a Josefa, očekáváme spolu s Pannou Marií narození Dítěte, obdivujeme věrnost a prostotu jejího manžela, jsme dojatí spolu se svatou Alžbětou... Když si představujeme tyto okamžiky, pomáhá nám to obnovit naši vzájemnou lásku, kterou si chceme prokazovat konkrétními skutky, a sdílet tuto naději s našimi dětmi a přáteli. Když se člověk dívá na Krista v jesličkách, chápe, že stojí za to se odevzdat druhým o trochu víc.

Hervé: A mimo prostředí Svaté Rodiny je tu postava Jana Křtitele, který k nám mluví o obrácení. Když slyšíme jeho kázání, snadno si uděláme konkrétní předsevzetí, že každý den jako ty postavičky z betléma postoupíme o kousek dál, napravíme naše skutky a dojdeme nakonec až k samotnému betlému. Je to také příležitost k apoštolátu svátostí, tj. pozvat své děti a přátele k přijetí svátosti smíření.

A vaše děti? Mají nějakou iniciativu, která je spojená s tímto obdobím před Vánocemi?

Hervé: Dospělé děti jdou do nemocnice pomoci s jídlem starším lidem a doprovodit je na mši Narození Páně. Kromě toho jsme jim navrhli, že by mohly něco darovat (peníze nebo cokoliv hodnotného) pronásledovaným křesťanům nebo potřebným v našem městě. Chtěli jsme, aby si tak rozšířily obzor a posléze se už rozhodly samy.

Charlotte: Tento rok se rozhodly vydělat si nějaké peníze a poslat je do internátu v Beninu, kde je polovina ze 48 žáků sirotky.

Máte nějaké rodinné tradice? Jak tyto dny společně slavíte?

Hervé: Moje děti mají za úkol postavit betlém a vánoční stromek. Zakladatel Opus Dei říkal, že když nenalezneme Pána v každodenním životě, nenalezneme ho nikdy. Proto se snažím dětem připomínat, že tyto tradice slouží k tomu, abychom s Bohem mluvili (je tak snadné si na chvíli sednout před betlém a nechat promluvit srdce...).

Charlotte: Také příprava vánočních dárků může nabýt jiného rozměru. Tento rok nás navštíví sourozenci, bratranci a sestřenice, synovci a neteře. Celkem 50 osob! Jak je všechny co nejlépe přijmout? Jak se o ně postarat, aby se cítili jako doma? Jak zařídit, aby ti, kteří ztratili náboženský význam Vánoc, pocítili hlubokou radost, kterou pro nás tyto svátky znamenají? Na to se ptám našeho Pána v modlitbě... Určitě to budou úžasné Vánoce!